Čistá (Boží) láska užívá různé prostředky, aby vedla duši k dokonalosti. Pozoruje ji, jakmile se zabývá čímkoliv s vášnivým zaujetím; pokládá za nepřítele všechny věci, jež, jak vidí, duše miluje, a odhodlává se je zničit bez jakéhokoliv soucitu s duší a s tělem; majíc však na zřeteli lidskou slabost, vymycuje je kousek po kousku.

Zaslepeni sebeláskou lpíme výlučně na všem, co se nám zdá dobré, krásné a spravedlivé, a milujeme to jako takové. Vidouc tuto náklonnost čistá láska postupně rozptyluje a ničí to, k čemu lneme - smrtí, nemocí, chudobou, nenávistí, pokušením a nešvarem; zasahuje nás v našich rodičích, v našich přátelích, v nás samotných; nevíme již, co si se sebou máme počít; vyrváni věcem, v nichž jsme si libovali, získáváme z nich jen bolest a hanbu. Nechápeme, proč Bůh provádí takové zásahy; zdají se odporovat rozumu, řádu věčnému i pozemskému. Avšak úpíme a mučíme se nadarmo; nadarmo doufáme, že vyvázneme z tak veliké tísně, poněvadž tyto zásahy, jež pobuřují naši soudnost a náš cit, jsou určeny k tomu, aby vedly duše k jejich cíli.

¤

Láska nezničila jen mé špatné vnější já, nýbrž i mou vlastní vnitřní a duchovní část, jež zakoušela a chápala tuto lásku a jež, jak se zdálo, se chtěla přetvořit celá v Boha a sama zničit vnější bytost. Když se duchovní část domnívala, že ji přemohla, odnímajíc jí, co ji živilo, a když myslela, že bude mít výtěžek tohoto vítězství pro sebe a že se z něho bude těšit - tu se jí zjevila tato nenasytná láska, zuříc, a volala:

„Nač myslíš? Nedomnívej se, že ti ponechám tu nejmenší věc pro duši nebo pro tělo. Je třeba, aby obojí zůstávalo přede mnou naprosto obnaženo a oproštěno. Nepřivolila jsem k citům, jimiž se chceš sytit; věz dobře, že když začnu prosívat duši, neponechám nic než to, co pokládám za dobré, a nesnesu nejmenší nedokonalosti. Před Boha bude moci předstoupit jen to, co schválím; chci tě přetvořit v sebe, ochudit tě do té míry, abys již v sobě nemohla vidět a zakoušet nic jiného než čistou lásku bez příměsi. Stručně řečeno, chci být sama, neboť kdybych měla s sebou něco cizího, brány ráje by mi byly zavřeny, jsou otevřeny jen pro mne."

(Přeložil T. Vodička. Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 6, 1944-45. Pro lepší srozumitelnost mírně jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.)

Od téže autorky:

Bůh převyšuje vše 

Související články:

 Juliana z Norwiche - životopis 
Kateřina Sienská: Naše Vzkříšení!  
Juliana z Norwiche: Láska Kristova  
Juliana z Norwiche: Osmé zjevení Boží lásky  
 Kateřina Sienská: List bratru Tomášovi della Fonte
Hilda C. Graef: Svatá Gertruda Veliká, mystik Božského Srdce  
Caterinato: Sladká Maria - Panna Maria ve zbožnosti a díle sv. Kateřiny Sienské 
Marie Magdaléna de'Pazzi: Překážky Duchu svatému v nás  
Elisabeth Leseur (Alžběta Leseurová) - životopis
Hildegarda z Bingenu: Touha po zjevení Božím  
Hugo ze Sv. Viktora: Životem srdce je láska  
Hildegarda z Bingenu: Liturgické hymny
Elisabeth Leseur: Per Crucem ad Lucem
 Marie Magdaléna de'Pazzi - životopis  
Terezie z Avily - učitelka modlitby 1 
Láska plodí milovaného i milujícího 
Hildegarda z Bingenu: Chor panen 
Hildegarda z Bingenu - životopis 
Maxim Vyznavač: O lásce