Člověk byl stvořen k podobě toho, který vzal na sebe podobu člověka, tj. k podobě Ježíše Krista, vtěleného Boha. Aby však člověk této podoby dosáhl, je zapotřebí jeho součinnosti s milostí Boží, která je mu skrze Krista darována, jak píše Učitel Církve sv. Augustin (+430).
Přečteno 220xcelý článek
Archou Nové smlouvy byla Panna Maria, Matka Boží, neboť ve svém lůně nosila Manu shůry - Ježíše Krista, Chléb života, jak to naznačuje biblická kniha Zjevení (11,19-12,1) a jak to výslovněji rozvíjí sv. Alfons Maria z Liguori (+1787).
Přečteno 254xcelý článek
Moudrost je podle Bernarda z Clairvaux (+1153) "pokrm nepomíjející", sytící duši podobně, jako med sytí tělo, neboť moudrost, to je sám Bůh. Jen je potřeba ji hledat celým srdcem.
Přečteno 239xcelý článek
Německý systematik Matthias Joseph Scheeben (+1888) náleží k význačným teologům 19. století, který kromě dogmatické erudovanosti usiloval ve svém díle o propojování teologie se spiritualitou. V níže uvedeném úryvku z jeho mariologie tento autor předkládá se značným předstihem před vyhlášením dogmatu o Mariině Nanebevzetí teologická odůvodnění, proč by Maria měla mít privilegovanou účast na Kristově oslavení, tedy proč by měla být po ukončení svého života vzata s tělem i duší do nebe, kam vystoupil již její vzkříšený a oslavený Syn Ježíš Kristus. Ono slavnostní papežské vyhlášení dogmatu r. 1950 pak vývody tohoto teologa de facto potvrzuje a dovršuje.
Přečteno 263xcelý článek
I sv. Hippolyt Římský (+235), tak jako mnoho dalších církevních otců, zdůrazňuje, že aby člověk mohl být spasen, je třeba vidět Boha, a aby bylo možné spatřit Boha, neviditelný Bůh se stal viditelným, když se stal člověkem a spolu s tělem z Panny Marie na sebe přijal veškerý úděl tohoto lidského těla vč. jeho útrap i smrti, aby pak toto tělo obdařil silou svého vzkříšení, na kterém nakonec dává nesmrtelný podíl všem, kteří v něho věří, čímž z nich činí "bohy".
Přečteno 288xcelý článek
Významný starokřesťanský teolog Origenes (+253) znovu připomíná tu ústřední pravdu křesťanství, že Bůh se v čase stal člověkem, aby nás přivedl na duchovní výšinu k poznání a nazírání svého věčného Božství, čímž nazírajícím jej uděluje věčnou spásu a podíl na jeho božské slávě, jakou Ježíš Kristus, Syn Boží "plný milosti a pravdy" (J 1,14), zjevil i svým apoštolům na Hoře Proměnění.
Přečteno 262xcelý článek
Krátký úryvek sv. Hildegardy z Bingenu (+1179) z jejího vizionářského díla "Scivias" ukazuje hluboké zakořenění sv. Hildegardy v Božím slově a v církevní tradici, stejně jako schopnost zohlednit i praktický rozměr manželství. Její text tak může i současnému člověku napomoci v chápání toho, co je manželství a proč, jaké je jeho zacílení a jakým způsobem se k tomuto zacílení ubírat. A dalo by se s jistou nadsázkou říci, že v tomto krátkém úryvku je v kostce shrnuta Hildegardina teologie manželství, stejně jako teologie manželství Církve, neboť Hildegarda byla věrnou dcerou Církve Ježíše Krista a právě proto nakonec i svatou.
Přečteno 285xcelý článek
Řád karmelitánů je již od svého počátku úzce spjat s osobou Panny Marie, jak ostatně dosvědčuje i jeho celý název: "Řád bratří blahoslavené Panny Marie na hoře Karmel". Panna Maria je pro karmelitány jak Matkou, obtíženou Božím Slovem, které se v ní stalo tělem, ale i jejich Sestrou, ve společenství s níž se karmelitáni učí následovat Krista. Jedním ze svědků této typicky karmelitánské mariánské úcty, jakož i tím, kdo tuto úctu dále rozvíjí, je vlámský karmelitán Arnold Bostius (+1499), autor známého díla na toto téma "O péči a ochraně Nejbl. Panny Marie nad jí zasvěceným Řádem karmelitánským", z něhož uvádíme několik krátkých úryvků.
Přečteno 313xcelý článek
Církev je převoznice, jak jitřenka, která převáží ze tmy noci do světla dne, jak to sděluje ve svém komentáři k biblické knize Jób svatý papež Řehoř Veliký (+604).
Přečteno 309xcelý článek
Zakusí-li duše lásku Boha, nespokojí se již s ničím jiným než jedině s Bohem samým, jak to na základě své zkušenosti popisuje italská kapucínská mystička sv. Veronika Giuliani (+1727).
Přečteno 298xcelý článek
Být zajedno s Ježíšem, ve svém srdci, rezonovat s Jeho slovem, to je zkušenost, která často zaznívá v dílech církevních otců, tak jako v následujícím úryvku milánského biskupa sv. Ambrože (+397).
Přečteno 277xcelý článek
Aby člověk mohl spatřit neviditelného Boha, stal se Bůh viditelným člověkem, aby patřením na něj člověk mohl dojít věčného života, který je u Boha a který byl Bohem člověku zjeven a skrze toto sebezjevení Boží i člověku darován, což je jedno ze stěžejních témat starokřesťanského autora sv. Ireneje z Lyonu (2. stol.), který je pokračovatelem teologie apoštola Jana - Miláčka Páně, jenž ve svém evangeliu jasně píše: "A Slovo se stalo tělem..."
Přečteno 349xcelý článek
Slavný starokřesťanský teolog a biskup sv. Cyril Alexandrijský (+444) ve svém textu reaguje na dobovou herezi nestorianismu, mylně zavádějící existenci dvou subjektů v Ježíši Kristu, aby oproti tomu prokázal, že lidskými slovy k nám v Ježíši Kristu promlouvá stále týž jediný subjekt, subjekt Boha, který se stal člověkem, aby nám lidskými slovy a lidským způsobem mohl sdělit svá božská tajemství pro naše poznání netělesného Boha a pro naši věčnou spásu.
Přečteno 294xcelý článek
Nemůžeme poznat Krista jinak než skrze slovo Církve, a slovem Církve je především Písmo, které vypovídá o Kristu a zve člověka k jeho poznání a tak i ke spáse. Proto neznalost Písma znamená neznalost Krista, jak trefně poznamenává velký znalec Božího slova a Učitel Církve sv. Jeroným (+420) v úvodu svého výkladu biblické knihy Izajáš.
Přečteno 324xcelý článek
Již u církevních otců nacházíme intuici, že rány Kristovy, způsobené mu na kříži a zachované v jeho těle i po vzkříšení, jsou "rozsedliny skalní" (srov. Pís 2,14), v nichž duše nachází útočiště před Zlým a před světem a dochází v nich uzdravení svých vlastních ran. Italská mystička bl. Marie Celesta Crostarosa (+1755), blízká spolupracovnice sv. Alfonse Marii de Liguori (+1787), tuto pobídku ke vstoupení do ran Kristových přijala od samého Pána, jak dosvědčuje úryvek z jejích zjevení a rozjímání.
Přečteno 280xcelý článek
Německý středověký františkánský mystik a autor několika duchovních textů David z Augsburgu (+1272) je vedle dalších svých současníků svědkem rozvinuté úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu již v počátcích existence františkánského řádu. V následující modlitbě se upíná především ke vždy teplé a živoucí krvi z Ježíšova probodeného boku, která je s to roznítit srdce přátel Ježíšova Srdce láskou a zúrodnit je ctnostmi, uzdravit je a poskytnout jim nápoj a pokrm, protože probodené Srdce Ježíšovo a krev z něho vyplývající je zdrojem toho všeho.
Přečteno 331xcelý článek
Teologie sv. Efréma Syrského (+373) nemůže být jiná než "plamenná". Proto i Efrémův hymnus o eucharistii je hymnem o Hořícím keři, planoucím Ohněm Ducha, kterého přijímají a kterým planou ti, kdo přistupují k této svátosti, k tomuto mysteriu Božího života, skrytého v "chlebu a vínu", a sytí se jím k životu věčnému, k životu v Ohni.
Přečteno 309xcelý článek
Blahoslavený vlámský mystik Jan van Ruysbroeck (+1381) ve svých dílech opěvuje tajemství Eucharistie, skutečného těla a skutečné krve Ježíše Krista, jímž nás Kristus "zcela noří do sebe a zároveň se nám zcela odevzdává".
Přečteno 272xcelý článek
Raněkřesťanský apologeta Tertulián (+220) je zastáncem toho mínění, že součástí stvoření člověka "k obrazu a podobě Boží" je i tělo člověka, které bylo stvořeno k obrazu Toho, jenž se v jistý dějinný okamžik "stal tělem" neboli člověkem, tj. jednoho z Trojice - Syna, který jakožto Bůh spolu s Otcem i Duchem stvořil člověka coby korunu stvoření.
Přečteno 298xcelý článek
Trojice je Společenství tří božských osob, které je umožněno sebeustoupením každé z nich vůči dvěma ostatním neboli jejich dobrovolným "sebezmařením" (kenozí) z lásky k druhým. V prostoru tohoto "respektu" vůči druhému v Bohu je pak umožněna existence stvoření a jeho svobody, i svobody volit zlo nebo dokonce vzpouru vůči svému Dárci, jehož láska čeká na svobodnou volbu dobra, ne na přinucení k němu.
Přečteno 312xcelý článek
Další stránky: předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | ... 62 | další
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.