Nacházíte se na: Theofil > Věrouka

Věrouka

Křest

Richard Špaček, 15.3. 2010

"Křest je základem celého křesťanského života, vstupní branou k životu v Duchu", jak mimo jiné říká Katechismus katolické církve. V následujícím textu nabízíme základní systematické uvedení do skutečnosti svátosti křtu od katolického dogmatického teologa a bývalého děkana teologické fakulty v Olomouci Richarda Špačka (1864-1925).

Přečteno 219xcelý článek

Malé dějiny koncilů - 1. lyonský koncil (1245)

Hubert Jedin, 9.3. 2010

Poměrně záhy po 4. lateránském koncilu z r. 1215 byl svolán další ekumenický koncil, a to do Lyonu v roce 1245, jehož hlavním tématem bylo především sesazení císaře Bedřicha II. kvůli jeho pronásledování církve.

Přečteno 144xcelý článek

Malé dějiny koncilů - 4. lateránský koncil (1215)

Hubert Jedin, 3.3. 2010

Čtvrtý lateránský koncil (1215) se opět jako přechozí koncil věnoval především dobovým herezím (kataři, bludná trinitologie Jáchyma de Fiore, valdenští ad.) a organizačním záležitostem. Mimoto zavedl dodnes platné nařízení o povinnosti zpovědi a přijímání eucharistie alespoň jednou za rok.

Přečteno 329xcelý článek

Bůh

Lukáš Drexler, 1.3. 2010

Tajemství Boha může vyjádřit jen jedno Slovo, to, které se stalo tělem. Věčné Slovo, dokonale "vyslovující" Boha, se stalo tělem, abychom mohli vidět neviditelného Boha.

Přečteno 178xcelý článek

Malé dějiny koncilů - 3. lateránský koncil (1179)

Hubert Jedin, 19.2. 2010

Třetí lateránský koncil (1179) řešil především disciplinární záležitosti uvnitř církve (např. opatření proti případnému dalšímu papežskému rozkolu) či postup proti dobovým herezím (kataři).

Přečteno 233xcelý článek

Očistec - katolický konstrukt, nebo pravověrná součást křesťanské tradice?

Lukáš Drexler, 27.10. 2009

Očistec je častým bodem věroučných kontroverzí především mezi katolickými a protestantskými křesťany. Je očistec pouhým katolickým výmyslem, z něhož v průběhu dějin katolická Církev finančně profitovala, nebo je přesvědčení o něm součástí křesťanské víry již od počátku křesťanství a křesťanské nauky? Na to se ve skromné formě snaží odpovědět následující pojednání.

Přečteno 588xcelý článek

Malé dějiny koncilů - 1. a 2. lateránský koncil (1123 a 1139)

Hubert Jedin, 26.10. 2009

Pokračováním v dějinách koncilů se dostáváme k období papežských generálních koncilů, v tomto případě k 1. a 2. lateránskému koncilu (1123 a 1139), kdy první z nich je spojen především se sporem o investituru a druhý z nich s řešením papežského rozkolu.

Přečteno 237xcelý článek

Andělé 2 - Andělé jsou bytosti obdařené rozumem a svobodnou vůlí

Josef Pospíšil, 30.9. 2009

Pokračování věroučného pojednání o andělech od význačného českého katolického teologa počátku 20. století Josefa Pospíšila (1845-1926).

Přečteno 150xcelý článek

Maria - Matka božské milosti

Emilián Soukup, 26.8. 2009

Není příliš troufalé tvrdit, že Maria je Matkou božské milosti? Vždyť pramenem milosti je sám Bůh! A právě proto, že Bůh - pramen veškeré milosti - se "stal tělem" v panně Marii a ona se stala jeho matkou navěky a že Bůh - sama Milost - přišel na zem skrze Marii, tak Maria je díky tomu také Matkou této Milosti, nebo jinými slovy je Prostřednicí všech milostí, kterých pramenem a původcem je sám Bůh.

Přečteno 160xcelý článek

Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování

Reginald Garrigou-Lagrange, 11.6. 2009

Významný francouzský dominikán a novotomista Reginald Garrigou-Lagrange (1877-1964) v následujícím textu inspirujícím způsobem vysvětluje zejména vztah mezi svátostí eucharistie, kněžstvím a Nejsvětějším Srdcem Ježíšovým.

Přečteno 243xcelý článek

O trojjediném Bohu

Antonín Salajka, 4.6. 2009

Neděle týden po slavnosti Seslání Ducha svatého je v liturgickém kalendáři každoročně vyhrazena slavnosti Nejsvětější Trojice. Co nebo spíše kdo je "předmětem" tohoto slavení, může v omezené míře napomoci nahlédnout text českého katolického teologa Antonína Salajky (1901-1975), v němž podává stručný souhrn katolického učení o Trojici.

Přečteno 239xcelý článek

Maria, paměť církve 3/3 - Učitelka církve

Hans Urs von Balthasar, 27.5. 2009

Třetí, závěrečná část rozjímání o Panně Marii - "paměti církve" od významného katolického teologa Hanse Urs von Balthasara (1905-1988), který v následujícím textu znovu zdůrazňuje pravý rozměr mariánské úcty: "Maria si ... nepřeje, abychom ji uctí­vali jako samostatnou osobu, nýbrž abychom poznávali hloubku lásky Boha v jeho vtělení a vykupitelském díle."

Přečteno 124xcelý článek

Maria, paměť církve 2/3 - Maria a Letnice

Hans Urs von Balthasar, 20.5. 2009

Druhý díl rozjímání o "Marii, paměti církve" z pera významného katolického teologa Hanse Urs von Balthasara (1905-1988), v němž rozvíjí téma Mariina postupného poznávání poslání jejího syna, Ježíše Krista, tentokrát pod vlivem události seslání Ducha svatého o Letnicích.

Přečteno 145xcelý článek

Maria, paměť církve 1/3 - Mariino rozjímání

Hans Urs von Balthasar, 13.5. 2009

První část rozjmání ze tří o Panně Marii z pera významného katolického teologa Hanse Urs von Balthasara (1905-1988), v níž se zabývá především Mariiným postupným poznáváním vnitřního smyslu událostí v jejím životě, jež jsou spjaty s tajemstvím vykoupení skrze jejího Syna.

Přečteno 182xcelý článek

Malé dějiny koncilů - 4. konstantinopolský (cařihradský) koncil (869-870)

Hubert Jedin, 15.4. 2009

Roku 1054 nastává definitivní rozkol mezi západním a východním křesťanstvem. Tomu však předchází mnohé události, mezi než patří i 4. konstantinopolský (cařihradský) koncil, konaný v letech 869-870 a spojený především s osobou cařihradského patriarchy Fotia.

Přečteno 187xcelý článek

Proč Kristus vstal z mrtvých?

sv. Tomáš Akvinský, 11.4. 2009

Pět důvodů, proč Kristus nepodlehl smrti, nýbrž vstal z mrtvých, z "Teologické sumy" velkého dominikánského teologa a učitele Církve, sv. Tomáše Akvinského (1225-1274).

Přečteno 234xcelý článek

Proč Kristus zemřel na kříži?

sv. Tomáš Akvinský, 9.4. 2009

Sedm důvodů, proč Kristus zemřel právě na kříži, z "Teologické sumy" velkého dominikánského teologa a učitele Církve, sv. Tomáše Akvinského (1225-1274).

Přečteno 206xcelý článek

Malé dějiny koncilů - 2. nicejský koncil (787)

Hubert Jedin, 2.3. 2009

V 8. století došlo uvnitř církve ke sporu o úctě k náboženským obrazům. Na jedné straně stáli ikonoklasté, stavějící se proti této úctě, a proti nim byli ikonodulové, zastánci uctívání náboženských vyobrazení. K tomuto sporu se r. 787 věroučně vyjádřil 2. nicejský koncil.

Přečteno 273xcelý článek

Svědectví tradice o eucharistické oběti

Antonín Čala, 27.2. 2009

Stručné odkazy na nejstarší církevní otce, liturgie a koncily, jež jsou potvrzením původní a katolickou církví dodnes zachovávané křesťanské víry v obětní charakter mše, totiž že mešní oběť je zpřítomněním věčné a dokonalé golgotské oběti Ježíše Krista, na níž mají věřící podíl přijímáním proměněných eucharistických způsob.

Přečteno 188xcelý článek

Malé dějiny koncilů - 2. a 3. konstantinopolský (cařihradský) koncil (553, 680-681)

Hubert Jedin, 13.2. 2009

Po Chalcedonském koncilu (451) se objevují nové teologické spory a nové christologické bludy - monotheletismus a monoenergismus. K jejich řešení byly svolány další dva ekumenické koncily: 2. a 3. konstantinopolský, konané v letech 553 a 680-681.

Přečteno 495xcelý článek

Další stránky: předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |