Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské osobnosti > Chromatius z Akvileje

Chromatius z Akvileje

cca 335/340-407/408 / biskup, asketa, kazatel / svatý

 

Život

chromatius-z-akvileje-001-upr-2-men.jpgDatum Chromatiova narození se klade mezi roky 335-340. Znám je především jako biskup v Akvileji a kazatel, který se horlivě nasazoval v pastoraci jemu svěřených.

Ještě před usazením na biskupský stolec byl součástí a jakýmsi duchovním vůdcem asketického společenství v Akvileji, jehož členy byli mimo Chromatiových rodinných příslušníků a dalších i Rufinus a sv. Jeroným, který toto společenství nazýval „andělským chórem". Chromatius byl významným pomocníkem tehdejšího akvilejského biskupa Valeriána a roku 381 se jako poradce účastnil protiariánské synody v Akvileji. Biskupského úřadu se ujal někdy v r. 387/388 a vytrval v něm až do své smrti; jeho světitelem byl sv. Ambrož, biskup milánský. Chromatius se přátelil se sv. Jeronýmem a Rufinem, s nimiž si také dopisoval a kteří mu dedikovali některá ze svých děl, a z toho titulu usiloval o vzájemné usmíření mezi nimi kvůli jejich vzájemné nevraživosti z důvodu odlišného postoje k Origenovi a origenismu.

Chromatius zemřel okolo roku 407/408, tzn. ve stejném čase jako jeho přítel Jan Zlatoústý, v době barbarských plenitelských nájezdů, a pravděpodobně ve vyhnanství v Gradu.

 

Dílo

Od sv. Chromatia se do dnešních dnů zachovalo 45 kázání liturgického rázu a několik dalších fragmentů, z nich zejména texty věnované výkladu Matoušova evangelia (17 homilií). Mnoho z nich bylo objeveno až ve 20. století, zejména kvůli jejich dřívějšímu připisování jiným autorům (např. Jeronýmovi, Ambrožovi, Janu Zlatoústému ad.). Z jeho dopisů se nedochovaly žádné, existují však dopisy, jichž byl adresátem a které mu věnovali Jan Zlatoústý, Rufinus nebo Jeroným, dopisoval si také se sv. Ambrožem. Chromatiovi je mimo to připisován komentář k Modlitbě Páně obsažený v Gelasiánském sakramentáři.

 

Teologie

Sv. Chromatius je znám jako horlivý pastýř, velký znalec Písma a zastánce pravověří. Papež Benedikt XVI. o Chromatiově nauce v jedné ze svých katechezí píše: „Chromatius byl moudrým učitelem a horlivým pastýřem. Jeho prvním a hlavním posláním bylo naslouchat slovu, aby byl potom schopen stát se jeho hlasatelem. Ve svém učení vychází vždycky z Božího Slova a vždy se k němu vrací. Některá témata jsou mu obzvláště drahá: zejména trojiční tajemství, které nazírá skrze jeho zjevení v průběhu dějin spásy. Potom téma Ducha Svatého: Chromatius neustále odkazuje věřící na přítomnost a činnost třetí osoby Nejsvětější Trojice v životě Církve. S největším důrazem se však svatý biskup vrací ke Kristovu tajemství. Vtělené Slovo je pravý Bůh a pravý člověk: cele přijal lidství, aby lidstvu daroval své božství. Tyto pravdy jsou s naléhavostí zdůrazňovány také v určitém antiariánském ladění a vyústily o padesát let později v definicích Chalcedonského koncilu. Mocný důraz na lidskou přirozenost Krista vede Chromatia k tomu, že pojednává o Panně Marii. Jeho mariologická nauka je průzračná a přesná. Vděčíme mu za některé působivé charakteristiky Nejsvětější Panny. Píše: Marie je ‚evangelní panna schopná přijmout Boha‘; je ‚neposkvrněnou a nedotčenou ovečkou', která zrodila ‚beránka oděného purpurem‘ (srov. Sermo XXIII, 3). Akvilejský biskup často klade Pannu do vztahu k Církvi: obě jsou totiž ‚panny‘ a ‚matky‘. Chromatiova eklesiologie je rozvinuta zejména v jeho komentářích k Matoušovi. Zde jsou některé obraty, jež se tam vyskytují: ‚Církev je jediná, zrozená z Kristovy krve‘; ‚je drahocenným rouchem utkaným z Ducha Svatého‘; ‚Církev je tam, kde je hlásáno, že Kristus se narodil z Panny, kde kvete bratrství a svornost‘. Obraz, který Chromatia nejvíce přitahuje, je obraz lodě na rozbouřeném moři - jeho doba totiž byla dobou bouří, jak jsme řekli. ‚Není pochyb o tom,‘ tvrdí svatý biskup, ‚že tato loď znázorňuje Církev‘ (srov. Tract. XLII, 5)." (Gen. audience z 5. 12. 2007)

Jak již poznamenal papež Benedikt XVI, sv. Chromatius byl rozhodným zastáncem Božího mateřství a Božího vtělení, jak o tom svědčí jeho vlastní výrok: „Nelze mluvit o Církvi, jestliže Maria, Matka našeho Pána, v ní není s ostatními bratřími: tam je Církev Kristova, kde se hlásá vtělení Krista z Panny."

 

Z díla:

Modlitbu Páně vyznávejme nejen ústy, ale svým životem!   

Vy jste světlo světa   

 

Použité zdroje:

  • Benedikt XVI.: Sv. Chromácius z Akvileje, Generální audience z 5. 12. 2007 (český překlad dostupný zde: https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=8774)
  • Chromacjusz z Akwilei: Kazania i homilie, Warszawa 1990
  • Kraft, H.: Slovník starokřesťanské literatury, Kostelní Vydří 2005
  • Starowieyski, M.: Nowy słownik wczesnochrześcijańskiego piśmiennictwa, Poznań 2018
  • Šubrt, J.: „Sv. Jeroným, volání pouště a legendy o poustevnících" (Úvod), in: Jeroným: Legendy o poustevnících, Praha 2002
  • Vopřada, D.: „Hlad a žízeň po spravedlnosti", in: Communio, 1-2 (2013)
  • Vopřada, D. : Kněžství v prvních staletích církve, II. 4.-5. století, Praha 2018

 

 

Lukáš Drexler, 28.2. 2021

Přečteno 527x

další křesťanské osobnosti