Gloria (Gloria in excelsis Deo)

Gloria (Gloria in excelsis Deo)

(lat. „Sláva", resp. „Sláva na výsostech Bohu")

- hymnus, který se zpívá při slavnostní eucharistické bohoslužbě (mši).

Gloria se nazývá též „doxologia maior" narozdíl od „doxologie minor" (Sláva Otci i Synu atd.) nebo také „hymnus angelicus", protože jeho začátek zpívali an­dělé nad Betlémem po narození Ježíše Krista (Lk 2,14).

Gloria svým původem sahá do nejstarších křesťanských orientálních liturgií. Na západ je pravděpodobně z vyhnanství přinesl sv. Hilarius (+366).

Gloria je výrazem radosti, proto se vynechává např. během doby adventní a postní (s výjimkou nedělí Gaudete a Laetare).

Liturgicky je Gloria chvalo­zpěvem na Nejsvětější Trojici za dobrodiní, zvláště za vy­koupení.

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně mírně upraveno.)  

Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo)

Sláva na výsostech Bohu

a na zemi pokoj lidem dobré vůle.

Chválíme tě. Velebíme tě.

Klaníme se ti. Oslavujeme tě.

Vzdáváme ti díky pro tvou velikou slávu.

Pane a Bože, nebeský Králi,

Bože, Otče všemohoucí.

Pane, jednorozený Synu, Ježíši Kriste.

Pane a Bože, Beránku Boží, Synu Otce.

Ty, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi,

ty, který snímáš hříchy světa, přijmi naše prosby.

Ty, který sedíš po pravici Otce, smiluj se nad námi.

Neboť ty jediný jsi Svatý, ty jediný jsi Pán,

ty jediný jsi Svrchovaný, Ježíši Kriste,

se svatým Duchem, ve slávě Boha Otce.

Amen.