věrouka
Modernismem je v církevním smyslu nazýván filosoficko-theologický systém, který chtěl na konci 19. a na začátku 20. století zabezpečit katolickou víru proti těžkostem ze strany moderních věd, avšak ohrozil při tom její základy. Modernismus v duchu tehdejší filosofie viděl podstatu katolické víry v náboženském zážitku, který podle osob a časů může být různý a jenž nachází své vyjádření v církevních dogmatech, která ovšem jako pouhé symboly neobsahují pravdu absolutní, nýbrž pouze relativní. Podstatné prvky modernismu jsou: agnosticismus, imanentismus, evolucionismus, relativismus, popření Kristova božství. Dogmatický vývoj podle modernismu spočívá nejen v hlubším poznání zjevené pravdy, nýbrž v pokračujícím náboženském zážitku, aniž mu odpovídá objektivní skutečnost. Modernismus byl proto jako blud odsouzen sv. Piem X. r. 1907 encyklikou „Pascendi dominici gregis".
(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Mírně upraveno redakcí Revue Theofil.)
Antonín Salajka, 11.3. 2010
Přečteno 893x
Pozornosti doporučujeme nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy", např.:
Zákon (mojžíšský) - Ikona, ikony - Ikonostas - Omofor, omoforion - Jóta, ióta - Mystický sňatek - Levitace - Bilokace - Didascalia apostolorum - Rovný, rovná apoštolům - Vtělení - Epifanie - Paraklét, Paraklétos ad.