Logos

Logos

(z řec. λογος [logos] - „slovo", „řeč", „sdělení", „rozum", „důvod", „příčina")

- v řecké filosofii byl tímto výrazem označován rozum, který proniká a řídí kosmos. Starý zákon hovoří o Logu jako o stvořitelské moci nebo jako o zosobněném sebezjevení Boha (Iz 55,10-11, Ž 33,6.9; 107,20). Židovský filosof Filón Alexandrijský (cca 20 př. Kr. - cca 50 po Kr.) spojoval řeckou filosofii s mudroslovnou literaturou Starého zákona, aby vylíčil Logos jako Boží vzor a jako aktivní účel ve stvoření. V janovském myšlení je Logos preexistujícím Božím Slovem, skrze něž „byly učiněny všechny věci" a které „se stalo tělem a přebývalo mezi námi" (J 1,1-14; 1J 1,1-2; Zj 19,11-16). „Doslovný" charakter tohoto christologického titulu vede k myšlence, že Boží sebezjevení došlo svého vyvrcholení v dějinném vtělení Logu. Od Nicejského koncilu byly výraz „Logos" jakož i výraz „Boží Syn" užívány souběžně k označení druhé Osoby Nejsvětější Trojice.

[Z OʼCollins, G. - Farrugia, E. G.: A Concise Dictionary of Theology, New York - Mahwah, N. J. 2000, s přihlédnutím k polskému překladu Leksykon teologiczny, Kraków 2002, přeložil Lukáš Drexler.]

Související články:

Jan Zlatoústý: Výklad Janova evangelia - 4. homilie  
Bruno Forte: Ukřižovaný Bůh je zjevením krásy, která zachraňuje  
Klement Alexandrijský: Skutečný chléb z nebe je tělo Kristovo, tělo zmrtvýchvstalé  
Cyril Alexandrijský: Jednorozený se stal prvorozeným, aby nás obohatil Bohem Otcem  
Romano Guardini: Křesťanská modlitba je společenství se skutečným, živým Bohem  
Lukáš Drexler: Ježíšovy výroky "Já jsem" v Evangeliu podle Jana  
Hans Urs von Balthasar: Syn je vzorem i cílem světa  
Augustin: Výklad Janova evangelia - 1. traktát
Július Pavelčík: Evangelium podle Jana