Tomismus

Tomismus

Tomismus je filosofická a teologická nauka sv. Tomáše Akvinského (1225-1274). Tomáš, obohacen encyklopedickými znalostmi svého učitele sv. Alberta Velikého (cca 1200-1280), rovněž dominikána, uspořádal velké množství názorů, které narůstaly během staletí, zvláště od časů sv. Anselma z Canterbury (cca 1033-1109). Je autorem význačné syntézy víry a rozumu. Jeho Summa theologiae, ačkoli zůstala nedokončena, je vrcholným dílem středověké teologie. O sv. Tomášovi se tvrdí, že „pokřtil" Aristotela (384-322 př. Kr.), neboť od tohoto řeckého filosofa čerpal takové otázky jako např. teorii kauzality. Zároveň však Tomáš zachovává určité množství platónských prvků, což v jistém smyslu souvisí s tím, že plnými hrstmi čerpal ze sv. Augustina z Hippa (354-430) a Pseudo-Dionýsia Areopagity (pravděp. 5. stol.). Od roku 1300 do roku 1500 se Tomášovi komentátoři, nazývaní také „tomisté", angažovali v oponování skotismu, nominalismu a znovu oživovanému novoplatonismu. Zlatý věk tomismu spadá do 16. a 17. století, kdy se objevili kardinál Tomáš Kajetán (1469-1534), Silvestr z Ferrary (1474-1528), František de Vitoria (cca 1485-1546), Jan od sv. Tomáše (1589-1644), Melchior Cano (1509-1560), Dominik de Soto (1494-1560) a Dominik Báñez (1528-1604). Kodex kanonického práva vydaný roku 1917 měl za to, že Tomáš je nejlepším mistrem filosofie a teologie v katolických seminářích (srov. starý CIC 589, 1366); kodex vydaný roku 1983 jej jednoduše doporučuje jako obzvlášť užitečného (srov. nový CIC 252; II. vatikánský koncil: PO 16; GE 10). Ve své encyklice z roku 1998 Fides et ratio (lat. „Víra a rozum") papež Jan Pavel II., za zdůraznění, že neexistuje žádná ‚oficiální filosofie Církve" (odst. 78; srov. odst. 49), představil sv. Tomáše Akvinského jako mistra umění myslet a jako vzor pro teology (odst. 43-45).

[Gerald OʼCollins, Edward G. Farrugia. Z knihy: OʼCollins, G. - Farrugia, E. G.: Leksykon teologiczny (orig. A Concise Dictionary of Theology), Kraków 2002, přeložil Lukáš Drexler.]

Tomismus je v širším smyslu každá spekulativní filosofie a teologie, která se dovolává názorů sv. Tomáše Akvinského (1225-1274). V užším smyslu je to teologický systém, v protikladu k molinismu, který po Báñezovi hájí zvláště teologové dominikánského řádu. Oba systémy se odlišují hlavně v otázce spolupůsobení Boží milosti se svobodnou lidskou vůlí. Tomismus, aby zachránil naprostou nezávislost Boží, u svobodných lidských skutků stanoví tzv. předcházející fyzický vliv Boží na lidskou vůli (praedeterminatio physica). Molinismus k tomu namítá, že takovým způsobem je ohrožena svoboda lidského jednání. Molinismus stanoví u Boha tzv. střední poznání (scientia media), které je uprostřed mezi poznáním ze zkušenosti ohledně existující skutečnosti (scientia visionis) a jednoduchým nazíráním (scientia simplicis intelligentiae) do různých možností, přičemž Bůh s absolutní jistotou předvídá, jak se člověk pod různým vlivem milosti svobodně rozhodne. Zde zůstává tajemství, jak Bůh může s jistotou předvídat něco, co je závislé na svobodném rozhodnutí člověka, ještě před tím, než se svobodně rozhodl, a jak se v tomto pojetí zachrání Boží nezávislost od lidské vůle. Tak nakonec oba systémy stojí před tajemstvím.

[Antonín Salajka. Převzato z: Jan Merell: Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963, a mírně upraveno redakcí Revue Theofil.]

Související články:

Tomáš Akvinský: Blahoslavení chudí duchem...
Tomáš Akvinský: Blahoslavení, kteří hladoví a žízní po spravedlnosti...  
Tomáš Akvinský: Blaženost člověka spočívá v patření na Boha  
Tomáš Akvinský: Drahocenná a obdivuhodná hostina  
Tomáš Akvinský: Duch Svatý je Bůh  
Tomáš Akvinský: Chudý Kristus   
Tomáš Akvinský: Ježíš Kristus - cesta k pravému životu  
Tomáš Akvinský: Kristus je Hlavou Těla Církve  
Tomáš Akvinský: Proč Kristus vstal z mrtvých? 
Tomáš Akvinský: Proč Kristus zemřel na kříži?
Tomáš Akvinský: O trojím rození  
Tomáš Akvinský: O zvěstování blahoslavené Panny