Hora Athos

Hora Athos

(řec. Ορος Αθως [Horos Athós])

Proslulá Svatá Hora na konci nejvýchodnější výběžku ze tří poloostrova Chalkidiki v severním Řecku. Na tomto výběžku je dvacet hlavních klášterů, z nichž první založil v roce 962 sv. Athanasius Athoský. Na Hoře Athos je možné nalézt všechny typy pravoslavných mnichů:

a) anachorety neboli eremity (poustevníky);

b) semieremity neboli anachorety žijící v poustevnických koloniích pod duchovním vedením zkušeného mnicha;

c) cenobity neboli mnichy žijící ve společenství (cenobitismus převládl na celém Východě, zejména poté, kdy sv. Basil Veliký (cca 330-379) sepsal své dvě řehole; řehole sv. Athanasia Athoského, přijatá na Hoře Athos, důkladně následovala řehole sv. Basila Velikého a sv. Theodority Studity (759-826), velkého východního reformátora monasticismu); a

d) čtvrtý typ mnicha, zvaný „idiorytmický" (řec. „vlastní způsob"), který byl na Horu Athos uveden ve 14. století, kdy idiorytmický mnich se těší v jisté míře finanční nezávislosti.

Obecně řečeno, se mniši ze Svaté Hory těší značnému stupni administrativní autonomie, církevně však podléhají konstantinopolskému patriarchátu.

Na poloostrov nemohou vkročit žádné ženy (ani žádný živočich ženského rodu - pozn. překladatele).

Viz též hesla: Hésychasmus, Mnišství

[Gerald O'Collins - Edward G. Farrugia: A Concise Dictionary of Theology, New Jersey 2000. Přeložil Lukáš Drexler.]

Související články:

Michal Dvořáček: Otec archimandrita Georgios (Kapsanis) a Svatá Hora Athos