věrouka, religionistika, náboženství
(z řec. α [a] - záporná předpona a Θεος [theos] - „Bůh")
- „bezbožectví", „bezboženství"
- druh světového názoru, popírající Boží jsoucnost a vykládající svět činiteli čistě přirozenými bez zásahu První příčiny.
Rozlišují se různé stupně atheismu:
a) pozitivní, kdy se z přesvědčení tvrdí, že Bůh není a že všechno je možné vysvětlit na základě pouhé hmoty a jejích sil,
b) negativní, že někdo nemá žádné povědomí o jsoucnosti vyšší bytosti, Boha; takový druh atheismu, plynoucí z naprosté nevědomosti, je v zásadě nemožný,
c) skeptický, kterému je lhostejné, zdali Bůh je nebo nikoliv,
d) praktický, jenž se vyskytuje často u lidí, kteří teoreticky v Boha věří, ale žijí tak, jako by Bůh nebyl.
Opakem atheismu je theismus.
(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Upraveno redakcí Revue Theofil.)
Antonín Salajka, 25.4. 2011
Přečteno 907x
Pozornosti doporučujeme nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy", např.:
Zákon (mojžíšský) - Ikona, ikony - Ikonostas - Omofor, omoforion - Jóta, ióta - Mystický sňatek - Levitace - Bilokace - Didascalia apostolorum - Rovný, rovná apoštolům - Vtělení - Epifanie - Paraklét, Paraklétos ad.