věrouka
(z řec. θεος [theos] - „Bůh" a κρατειν [kratein] - „vládnout", „držet", „mít moc")
- vláda Boží, Bohovláda
Jakmile vyvolený národ uzavřel s Bohem na Siónu slavnou smlouvu, přestala čistá patriarchální vláda a na její místo nastoupila theokracie, totiž vláda Boží. Jediným králem celého národa byl Bůh, který měl pouze různé viditelné zástupce. V tomto smyslu lze mluvit o vývoji theokracie u Izraele. Mojžíš byl z počátku jediným prostředníkem mezi Bohem-králem a jeho národem. Po Mojžíšově smrti se vlády ujal Jozue. Pouze v době královské podle knihy 1Král 8 pozorujeme určitou nedůvěru v původní theokratickou vládu. Ovšem Bůh tehdy ustanovil úřad prorocký, který brzdil samolibost králů a uchovával u Izraele původní sílu theokracie, totiž přímé vlády Boží i Božího řízení nad vyvoleným národem.
(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Upraveno a doplněno redakcí Revue Theofil.)
František Kotalík, 27.2. 2011
Přečteno 1822x
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.