pravoslaví, duchovní život, hésychasmus, patristika
(z řeckého φιλοκαλια - „láska ke kráse" nebo také „láska k dobru", rusky „dobrotoljubije")
- významné sbírky duchovních textů církevních otců východní křesťanské tradice, zabývající se především tzv. hésychasmem.
I. Ačkoli první známou knihou pod názvem Filokalie je sbírka Órigenových (3. stol.) textů, kterou uspořádali Basil Veliký (+379) a Řehoř Naziánský (4. stol.), v současném kontextu je pod názvem Filokalie (Φιλοκαλια, z řec. filia - „láska" + kalos - „krásný" či „dobrý", tedy: „láska ke krásnému" či „k dobrému", ve vztahu k libovolné antologii textů pak s významem: „výběr těch nejkrásnějších textů") myšlena na prvním místě řecky psaná sbírka asketických a mystických textů pocházejících ze 4.-15. století, týkajících se především „modlitby srdce", konkrétněji „hésychastické modlitby" a shromážděných Makariem Notarasem z Korintu (+1805) a Nikodémem Hagioritou (+1809), jejíž první vydání bylo publikováno v Benátkách roku 1782.[1] Tato antologie byla reakcí jednak na postupující západní racionalizaci a sekularizaci a jednak na tureckou nadvládu, aby byl navzdory tomu zachován duch mnišské, hésychastické tradice Hory Athos.
Sbírka ve svém prvním vydání v rozsahu kolem 1 200 stran obsahuje texty, ať celé nebo pouze úryvky z nich, od následujících autorů, případně anonymní texty, to vše řazené chronologicky:
II. Mimo to se pod názvem Filokalie chápou i její „slovanské varianty", které vychází z řeckého vydání Filokalie, ovšem její obsah, a to již pod názvem Dobrotoljubije (Добротолюбие, z rus. dobro - „dobro" + ljubiť - „milovat", „mít rád", tedy: „láska k dobru", „milování dobra"), tvořivě variují:
1. Staroslověnská verze Paisije Veličkovského (+1794), jejíž první vydání se objevilo roku 1793, obsahuje texty těchto autorů:
2. Ruská verze Theofana Zatvornika (+1894), rovněž jako jakási reakce na postupující evropský racionalismus, humanismus a intelektualismus, vydaná v pěti svazcích v rozmezí let 1877-1889, je rozšířeným a do ruštiny volněji přeloženým překladem řecké předlohy a obsahuje na takřka 3 000 stranách tyto autory či anonymní texty:
3. Mezi tyto prvotní edice Filokalie/Dobrotoljubija je třeba zařadit ještě ruský překlad Ignatije Brjančaninova (+1867), který vyšel roku 1857.
Co se týče řecké, tedy první edice Filokalie, její texty lze rozdělit podle oblastí jejich původu přibližně na čtyři okruhy: okruh Egypta, okruh Sinaje, okruh Konstantinopole a okruh Hory Athos, kterým odpovídají také čtyři okruhy akcentů, navíc zařazené do této sbírky v chronologickém pořadí:
1. akcent „pouště", tj. poustevnictví, otců pouště, poustevnického solitérství (Antonín Veliký, Marek Asketa a mnozí další);
2. akcent neustálé „modlitby srdce" - hésychie, a to již ve společenství kláštera (Jan Klimak, Hésychius ad. autoři spjatí se sinajským klášterem), s počáteční formou úcty k Božímu jménu („Hořící keř" na Sinaji zjevující Jméno), jež se později rozvinula do známé „modlitby Ježíšovy" (která zní: „Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou /+ hříšným/!");
3. důraz i na praxis, tj. na askezi za účelem získání ctností a na působení a službu ve světě, aniž by se však opomíjel život modlitby (Theodor Studita, Simeon Nový Theolog, Petr Damašský ad., tj. autoři spjatí - ať přímo, či nepřímo - s městským studitským klášterem v Konstantinopoli);
4. akcent rozvoje „Ježíšovy modlitby" a klasického hésychasmu (Řehoř Palama ad.), s návazností na spiritualitu sinajské oblasti (Řehoř Sinajský) a v důrazu na účast těla na modlitbě a na zření nestvořeného světla „hory Tábor".
A právě s Horou Athos je spjat i vznik Filokalie, a to jak přímo její první, řecké verze, tak nepřímo i verze staroslověnské, kterou připravil Paisij Veličkovský, jenž byl svého času mnichem právě na Athosu, kde se mu také podařilo získat řecké rukopisy pro své pozdější překlady, i verze ruské, Theofanovy, neboť její vydání financovali mniši z ruského kláštera na Hoře Athos, kde i toto vydání vyšlo.
Lukáš Drexler: Filokalie a její působení
Lukáš Drexler: Filokalie konečně mluví česky!
Lukáš Drexler: Jan Cassianus: Rozmluvy 11-14
Ewa Wipszycka: Antropologie sv. Antonína Poustevníka a askeze
Barsanufius z Gazy: Trápíš se a máš soužení? Volej Ježíše, kterého máš blízko
Jan Kassián: Rozmluvy o modlitbě - O povaze modlitby (IX, 2)
Lukáš Drexler: Evagrius Pontský
Diadochos z Fotiké
Hésychasmus
[1] Celý název tohoto prvního řeckého vydání však zní: Filokalie neptických svatých, shromážděná od našich svatých a theoforických otců, skrze niž se mysl, prostřednictvím duchovní filosofie praxe a kontemplace, stává očištěnou, osvícenou a dokonalou.
Lukáš Drexler, 24.10. 2007
Přečteno 2902x
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.