Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Nečistý duch, nečistí duchové

Nečistý duch, nečistí duchové

démonologie, angelologie, exorcismus

Nečistý duch, nečistí duchové

- též i: „zlý duch, zlí duchové

 

demoni-009-upr-men-2.jpg- negativní netělesné, duchové bytosti neboli démoni. Původně byli Bohem stvořeni jakožto dobří andělé, ovšem podle křesťanské tradice neobstáli v počáteční zkoušce a nechali se strhnout ke vzpouře proti Bohu a tak nezvratně padli, pročež jsou odsouzeni k věčnému zavržení, které bude zpečetěno na konci světa. Do té doby svádí lidí ke zlému a snaží se člověka dokonce až ovládnout, tj. svojí duchovní mocí obsadit a zneužít jak duševní mohutnosti člověka, tak tělo člověka a převzít nad nimi kontrolu. V takovém případě dochází ke svázanosti nebo až k posedlosti a je zapotřebí služby exorcismu k osvobození posedlého člověka od nečistého ducha. Nečistí duchové jsou k takovému jednání puzeni v důsledku své vzpoury vůči Bohu, pro kterou se na počátku svobodně rozhodli, což plodí jejich nenávist k Bohu a k tomu, co Bůh stvořil a co miluje, zejména k člověku - obrazu a podobě Boží (srov. Gen 1,26-27). Bůh však má nad nimi stále nekonečně větší moc, jak ji manifestoval v Ježíši Kristu, který jakožto vtělený Bůh má jak moc vyhánět nečisté duchy, tak nakonec porazit i jejich vůdce satana: „Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy" (1J 3,8), k čemuž sám Ježíš říká: „Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk" (Lk 10,18). Vyvrcholením této porážky zlých duchů bude jejich uvržení do ohnivého jezera (Zj 20,10), kde skončí všichni zavržení: démoni i lidé, tj. ti, kteří nezvratně odmítli navěky přebývat v přítomnosti Boha, v láskyplné jednotě s jeho vůlí a v účasti na Boží věčné blaženosti.

Moc nad nečistými duchy udělil vtělený Bůh Ježíš Kristus i svým apoštolům a skrze ně jejich nástupcům v Církvi: „Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci" (Lk 9,1; Lk 10,17.20; srov. též Mk 16,17). Osobám ustaveným v Církvi vykonávat službu exorcismu se říká exorcisté.

Moc nad člověkem nemají nečistí duchové automaticky a bezmezně, ale vstupní branou do člověka je pouze hřích, k jehož páchání nečistí duchové člověka nejprve svádějí a podněcují. Člověk, který žije v milosti posvěcující, tzn. varuje se hříchu a posvěcuje se v životě s Bohem modlitbou, rozjímáním a konáním Božího slova, přijímáním svátostí, zejména svátostí smíření a eucharistie, atp., je tímto dostatečně chráněn před přímým působením nečistých duchů. Jak napovídá již jejich označení, jejich působení je spojeno právě s pácháním „nečistých" neboli morálně vadných a zavrženíhodných skutků, které znesvěcují neboli „znečišťují" člověka a ve kterých má zlo zalíbení. Nečisté duchy naopak odpuzuje cokoliv svatého, proto určitou pomocí v obraně před nimi mohou být i posvěcené předměty, relikvie svatých atp. Velkou a mocnou úlohu v boji proti nečistým duchům a v ochraně před nimi má i osoba Matky Boží Panny Marie, jak to bylo zaslíbeno již v tzv. „protoevangeliu": „Mezi tebe (tj. hada - ďábla) a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu" (Gen 3,15).

  

Související články:

Gabriele Amorth: Zlý duch se Matky Boží skutečně bojí  
Lukáš Drexler: Gabriele Amorth: Exorcisté a psychiatři (recenze)
Jacques Verlinde, Lukáš Drexler: Křesťanství a okultismus (recenze) 
Marian Matusik: Panna Maria a modlitba růžence jsou pro satana nepřekonatelné hrozby  
Lukáš Drexer: Podvod magie (recenze)
Zlí duchové, reiki, exorcismus (video)
Petr Kanisius: Maria a ďábel
Justin: Oč jde démonům? 

 

Lukáš Drexler, 3.10. 2022

Přečteno 979x

další křesťanské pojmy