Scotismus, skotismus

Scotismus, skotismus

- filosoficko-teologický systém, vypracovaný františkánem bl. Dunsem Scotem (cca 1265-1308), který pocházel ze Skotska a přednášel v Cambridge, Oxfordu, Paříži a Kolíně. Kvůli ohromné schopnosti spekulace byl nazýván doctor subtilis (lat. „pronikavý učitel"). Na rozdíl od sv. Tomáše Akvinského (cca 1225-1274) kladl prvenství lásce a vůli (a nikoli poznání a rozumu), a proto byl přesvědčen, že naše věčné štěstí v nebi bude spočívat především v naší lásce k Bohu (spíše než v nazíraní Jej). Scotus se lišil od Akvinského rovněž v tom, že hájil Neposkvrněné početí Blahoslavené Panny Marie. Také tvrdil, že k vtělení nedošlo pouze kvůli pomoci nám v důsledku našeho pádu, ale že by k němu došlo i tak. Přesvědčení Scota, že jednotlivá jsoucna se stávají jednotlivinou díky haecceitas (lat. haec = „tato", tedy víceméně totéž co do určité míry poznatelná totožnost: „tato-žnost"), a rovněž jeho spekulace o „možnostech" jistým způsobem ovlivnily Martina Heideggera (1889-1976).

[Z knihy OʼCollins, G. - Farrugia, E. G.: Leksykon teologiczny (orig. A Concise Dictionary of Theology), Kraków 2002, přeložil Lukáš Drexler.]