Novaciáni, novatiáni, novacianismus, novatianismus

Novaciáni, novatiáni, novacianismus, novatianismus

(název podle kněze Novatiána)

- přívrženci hereze kněze a posléze samozvaného papeže a tudíž vzdoropapeže Novatiána (cca 200-258), který zastával přísný postoj k odpadlíkům od víry v době krutého pronásledování křesťanů římským císařem Diokleciánem a který se stavěl proti jejich opětovnému přijetí do Církve i navzdory jejich následnému pokání. Opačný názor, tedy postoj milosrdenství a opětovného přijetí odpadlých a následně kajících se křesťanů zpět do Církve, tehdy naopak zastával kartaginský biskup a mučedník sv. Cyprián (†258), který na Novatiánovo schizma reagoval svým slavným spisem O jednotě Církve, a také papež sv. Kornelius (†253). Novatiánovi mylné názory byly odsouzeny na římské synodě r. 251 a jeho zastánci byli následně z Církve exkomunikováni. Sám Novatián podle církevního historika Socrata Scholastika zemřel mučednickou smrtí (Církevní dějiny, IV, 28).

Viz též heslo Donatisté, donatismus.

Související články:

Cyprián: O jednotě Církve 
Hippolyt Římský: Mučednictví 
Umučení svatých ze Scilli (Passio Sanctorum Scillitanorum)
Umučení smyrnenského biskupa svatého Polykarpa