Jáhen, jáhenství

Jáhen, jáhenství 

- diákon, osoba věnující se v Církvi buď charitativní, pastorační a katechetické činnosti nebo některým bohoslužebným úkonům. K vykonávání tohoto úřadu je zapotřebí jáhenského svěcení, které je nejnižším stupněm služebného kněžství a v případě svobodných mužů je předstupněm kněžského svěcení (nejvyšším stupněm služebného kněžství je pak biskupské svěcení). V katolické církvi však trvalým jáhnem může být po splnění daných podmínek i ženatý muž.

Kromě pastorační, katechetické a charitativní činnosti jáhen asistuje při bohoslužbě (čtení evangelia, kázání), může vykonávat např. bohoslužbu slova a udělovat některé svátosti (křest, svátost manželství) a svátostiny.

Jáhenská služba má své kořeny již v prvotní církvi, viz zmínky v Novém zákoně, např.: Sk 6,1-6; 6,8n; 1Tim 3,8.12 ad. Z důvodu, že se jedná o nejnižší stupeň kněžského svěcení, které je po vzoru Kristově vyhrazeno pouze mužům, není možné na jáhenky světit i ženy. Pokud je v Novém zákoně nebo v tradici znínka o diakonkách (srov. Řím 16,1), nejdná se o svátostný úřad, ale o služebnou funkci v původním slova smyslu. Diákonky nejčastěji pomáhaly u křtu žen apod.

Související články:

Lukáš Drexler: Musí být biskup skutečně ženatý?