Acedie, akédie, acedia, akédia

Acedie, akédie, acedia, akédia

(z řec. ακηδια [akédia] - „lhostejnost", „vlažnost", „netečnost", „apatie", „otupělost"; lat. acidia, méně častěji i jako taedium)

- tímto výrazem je nazývána určitá „nechuť", „suchopárnost" či „ochablost" mnicha vůči duchovnímu pravidelnému řádu a povinnostem jeho mnišského duchovního života, která - pokud se jí mnich nepostaví - může vést až k opuštění jeho mnišského života. Podle klasifikace Evagria Pontského († cca 399) se jedná o jedno z osmi logismat neboli zlých myšlenek, které na mnicha útočí a snaží se ovládnout jeho mysl a odradit jej od jeho mnišského úsilí. Proti akédii, kterou nazýval „poledním démonem", pak Evagrius jako lék doporučoval pravidelnou manuální práci, slzy lítosti a rozjímání. Další mnišský autor, Nil z Ankyry († cca 430), tvrdil, že „akédii léčí vytrvalost."

Související články:

Lukáš Drexler: Evagrius Pontský 
Václav Ventura: Osm zdrojů duchovní nestability podle mnišské tradice (→Teologické texty)
Barsanufius z Gazy: Trápíš se a máš soužení? Volej Ježíše, kterého máš blízko