duchovní život, Duch Svatý, charismatická obnova
(z řec. χαρισμα [charisma] - "dar", "něco někomu daného", "dar milosti")
Charismata se v teologii nazývají ty milosti, které jsou určeny hlavně k posvěcení druhých. Jsou to dary zcela závislé na svobodné Boží činnosti (1Kor 12,1). Zvláště v životě prvních křesťanských obcí (Jeruzalém, Efez, Korint) se ukazovalo nejrozmanitějším způsobem působení Ducha Svatého (např. glossolalie - dar mluvení jazyky, dar prorokování, mimořádný dar víry, pronikání nitra druhých a odhalování stavu jejich duše, dar uzdravování aj.). Tyto účinky Ducha mimořádně posilovaly náboženský život prvních křesťanských obcí. Přesvědčovaly nevěřící a věřícím dávaly jistotu. Z toho, že některá charismata se ukazují již při Letnicích a o jiných se dozvídáme ze života apoštolů, můžeme soudit, že apoštolové obdrželi v první řadě mnoho z charismat, ne-li všechna.
O obnovu používání charismat v křesťanském životě usiluje tzv. charismatická obnova jak v katolické církvi, tak i v mnoha nekatolických křesťanských společenstvích.
(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně upraveno a doplněno.)
Pavel Evdokimov: Theotokos archetypem nekněžského charismatu ženy
Jan Merell, 11.4. 2009
Přečteno 1714x
Pozornosti doporučujeme nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy", např.:
Zákon (mojžíšský) - Ikona, ikony - Ikonostas - Omofor, omoforion - Jóta, ióta - Mystický sňatek - Levitace - Bilokace - Didascalia apostolorum - Rovný, rovná apoštolům - Vtělení - Epifanie - Paraklét, Paraklétos ad.