Dogma, dogmata, dogmatický

Dogma, dogmata, dogmatický

(z řec. δογμα [dogma] - "nařízení", "příkaz", "ustanovení", "zákon")

- článek víry; závazné věroučné prohlášení, vyjádřené na základě zjevené pravdy a předložené učitelským úřadem Církve k přijetí vírou věřícími.

[Lukáš Drexler]

- božsky zjevená pravda a za takovou i prohlášena neomylnou učitelskou autoritou Církve a tudíž jednou provždy závazná pro všechny věřící[1]. Dogmata však, navzdory jejich závažnosti, nejsou nejvyššími normami. „Nejvyšší pravidlo víry" se nalézá spíše v „Písmu svatém spolu s posvátnou Tradicí"[2] a v bohoslužebném slavení Církve. Ve východní pravoslavné církvi dogma označuje učení koncilů (zejména to z prvních sedmi ekumenických koncilů), přijaté všemi partikulárními církvemi ve vzájemném společenství, které sytí věřící jak při slavení liturgie, tak v jejich běžném životě.

[Z knihy: OʼCollins, G. - Farrugia, E. G.: A Concise Dictionary of Theology, New Jersey 2000, s přihlédnutím k  vydání polskému (OʼCollins, G. - Farrugia, E. G.: Leksykon teologiczny, Kraków 2002), přeložil Lukáš Drexler.]

[1] Denzinger, H.: Enchiridion symbolorum, definitionum et declarationum de rebus fidei et morum, 3011, 3073-3075; Neuner, J. - Dupuis, J.: The Christian Faith, Bangalore - London - New York 1996, 121, 839-840; Dokumenty II. vatikánského koncilu, „Lumen gentium", 25.

[2] Dokumenty II. vatikánského koncilu, „Dei Verbum", 21.