liturgie
Kadidlo je příjemně vonící pryskyřice, která se klade na žhoucí dřevěné uhlí v kadidelnici, přičemž vyvíjí příjemně vonící kouř.
Kadidlo se používá zejména při výstavu Nejsvětější svátosti oltářní (eucharistie), při slavnostních liturgických bohoslužbách a při některých žehnáních, aby se jím okuřovala Nejsvětější svátost oltářní, oltář, kříž, obětní dary, ostatky svatých a také jednak klerikové, jednak věřící, přítomní bohoslužbám, případně jiné věci.
Stoupající vonící kouř má být symbolem starozákonních zápalných obětí, modliteb, jakož i dnešních církevních obětí. Vyjadřuje se tak přání, aby stoupaly k Bohu jako příjemná vůně. Mimo to se okouření posvěceným kadidlem považuje jako jakýsi způsob očišťování a posvěcení. Dále to také znamená uctění okuřovaných osob a předmětů, pokud jsou v přímém spojení s bohoslužbou, takže tato pocta je vposledku vlastně vzdávána přímo samotnému Bohu.
Do velikonoční svíce (paškálu) se vsazuje pět kadidlových zrn jako symbol pěti ran Pána Ježíše Krista.
(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně mírně upraveno.)
Jaroslav Kouřil, 12.6. 2009
Přečteno 1557x
Pozornosti doporučujeme nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy", např.:
Zákon (mojžíšský) - Ikona, ikony - Ikonostas - Omofor, omoforion - Jóta, ióta - Mystický sňatek - Levitace - Bilokace - Didascalia apostolorum - Rovný, rovná apoštolům - Vtělení - Epifanie - Paraklét, Paraklétos ad.