Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Dualismus

Dualismus

teologie, filosofie, religionistika

Dualismus

(z lat. duo - „dva")

 

- buď světový názor, který se snaží vysvětlit všechno ze dvou v protikladu k sobě stojících principů, jež se nedají uvést ani vzájemně v jednotu ani na nějakou vyšší jednotu, nebo použití dvou opačných principů k vyřešení nějakého problému.

[Jan Opatrný. Převzato z Merell, J.: Malý bohovědný slovník, Praha 1963; mírně upraveno redakcí Revue Theofil.]

 

- pokus o interpretaci skutečnosti, která vysvětluje vše za pomoci existence dvou na sobě nezávislých počátečních principů. Příkladem filosofického dualismu je karteziánský systém (René Descartes, 1596-1650); tento filosof vysvětloval vesmír existencí dvou neredukovatelných principů: mysli a matérie, nicméně zastával to, že Bůh koneckonců stvořil oba tyto prvky. Radikální teologický dualismus obvykle hlásá existenci dvou mezi sebou soupeřících božstev - dobrého a zlého; v to věřili manichejci a někteří gnostici v období rané Církve, ve středověku pak na Západě albigenští a kataři a na Východě bogomilové. Křesťanství uznává existenci podmíněného dualismu - mezi duší a tělem a především mezi Bohem a stvořeným vesmírem, prohlašuje však, že v Kristu dochází ke smíření všeho s Bohem (2Kor 5,18-20).

[Gerald OʼCollins, Edward G. Farrugia. Z polského vydání: OʼCollins, G. - Farrugia, E. G.: Leksykon teologiczny (orig. A Concise Dictionary of Theology), Kraków 2002, přeložil Lukáš Drexler.]

 

Jan Opatrný, Gerald O'Collins, Edward G. Farrugia, 9.8. 2009

Přečteno 909x

další křesťanské pojmy