Monismus

Monismus

(od řeckého μονος [monos] - „jediný")

- světový názor, jenž sjednocuje všechny věci do jediného, základního, absolutního, od sebe existujícího principu jevů, který se různě projevuje. Je-li oním principem hmota (materia), nazývá se materialistický monismus. Považuje-li za jediný princip všech věcí ducha a z něho vše vyvozuje, nazývá se spiritualistický monismus nebo idealismus. Konečně monismus pantheistický popírá všechny podstatné a individuální rozdíly ve vesmíru - považuje vše za cosi božského, Bůh je jedinou podstatou.

Monismus je nesprávná nauka, neboť podkládá všem věcem jeden a tentýž princip a tím prohlašuje ducha i hmotu, bytost rozumnou i nerozumnou, nutnou i nahodilou, jednoduchou i složenou, konečnou i nekonečnou za totéž bytí. Avšak tyto vlastnosti jsou protikladné, vždyť duch nemůže být hmotou, jednoduchost není totéž co složitost, rozumná bytost (člověk) není totéž co nerozumná (kámen) atd. Proto zdravý rozum přijímá jako správný dualismus, tj. nauku o dvojí skutečnosti. Existuje jsoucno nekonečné (Bůh) a jsoucno konečné (vše, co není Bůh), a proto se ve světě setkáváme se dvojí skutečností: duchovou a hmotnou.

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně mírně upraveno.)