Transsubstanciace

Transsubstanciace

(z lat. transsubstantiatio - „přepodstatnění")

Transsubstanciace je teologickým označením pro skutečnost, že při proměňování ve mši svaté se chléb a víno pro­měňují v Tělo a Krev Krista tak, že z nich zůstá­vají pouze způsoby (zevnější vzhled, chuť aj.). Znamená to, že v okamžiku proměňování přestává být podstata chleba a vína a místo ní nastupuje pod­stata Těla a Krve Kristovy, což je umožněno tím, že z chleba a vína zůstávají pouze způsoby (pří­padky, akcidenty), které jsou bez vlastní podstaty udržovány všemohoucností Boží. Nejde tu tedy o impanaci, jako by se Kristus stal chlebem na způsob vtělení, ani o kompanaci neboli mravní Kristovo spojení s chlebem a vínem. Kristus je přítomen v oltářní svátosti opravdově, skutečně a podstatně, ne tedy jen v symbolu nebo obraze (Zwingli), nebo pouze v naší obraznosti svou mocí (Kalvín). Podle Luthera je Kristus přítomen v chlebě (impanace), a to pouze v okamžiku přijímání.

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Mírně upraveno redakcí Revue Theofil.)   

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom): Slovo proměňuje chleba a víno v tělo a krev Krista  
Ambrož Milánský: Tato svátost, kterou přijímáš, se uskutečňuje Kristovými slovy  
Gaudentius z Brescie: Eucharistie, Pascha Pána