vymítání, démonologie, pastorace, duchovní boj
(z řec. εξορκιζω [exorkizó] - "zapříčinit kletbu", "přimět k přísaze", "zapřísahat", "uvalit pod kletbu", "uvést pod přísahu", "zavazovat přísahou")
- "vymýtání ďábla", "vyhánění ďábla".
Exorcismus je přesnou předepsanou církevní formou v Božím jménu udělený rozkaz ďáblu, aby opustil posedlého člověka. Plnou moc k tomuto svým výslovným svolením udílí místní ordinář a toto svolení může být dáno pouze kněžím. Výjimkou oproti tomuto velkému (slavnému) exorcismu je tzv. malý exorcismus, spojený s křestním obřadem a se svěcením soli, vody a oleje, který smí učinit každý kněz i jáhen.
Příkaz a moc k vymítání zlých duchů náleží Církvi a pochází přímo od zakladatele křesťanství, Ježíše Krista, neboť to patří k jeho poslání zachraňovat, uzdravovat a osvobozovat pro plnost svobody a radosti Božího království:
"A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy." (Mk 1,39) "Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je posílal kázat a aby měli moc vymítat zlé duchy." (Mk 3,14-15) "Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci." (Lk 9,1) "Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte." (Mt 10,8) "Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony..." (Mk 16,11) ad. |
Katechismus katolické církve v paragrafu 1673 k exorcismu říká:
"Když církev veřejně a s autoritou prosí ve jménu Ježíše Krista, aby byla některá osoba nebo předmět chráněna proti vlivu zlého ducha a vymaněna z jeho poroby, mluví se o exorcismu. Ježíš jej prováděl (Mk 1,25-26); od něho také církev má moc a úkol vymítat zlé duchy. Jednoduchý exorcismus se provádí během slavení křtu. Slavný exorcismus, nazývaný „velký exorcismus", může provádět jen kněz s dovolením biskupa. Je třeba při tom postupovat prozíravě a přesně dodržovat stanovené předpisy církve. Exorcismus je zaměřen na vymítání zlých duchů nebo vymanění z ďábelského vlivu, a to skrze duchovní pravomoc, kterou Ježíš svěřil své církvi. Velmi odlišný je případ nemocí, především psychických, jejichž léčení náleží do oblasti lékařské vědy. Dříve než se přikročí k exorcismu, je tedy důležité se přesvědčit, zda se jedná o přítomnost zlého ducha nebo jen o nemoc." |
Exorcismus náleží k tzv. svátostinám.
[Částečně převzato a upraveno z Jan Merell: Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963, a doplněno redakcí Revue Theofil.]
Gabriele Amorth: Zlý duch se Matky Boží skutečně bojí
Lukáš Drexler: Gabriele Amorth: Exorcisté a psychiatři (recenze)
Jacques Verlinde, Lukáš Drexler: Křesťanství a okultismus (recenze)
Marian Matusik: Panna Maria a modlitba růžence jsou pro satana nepřekonatelné hrozby
Lukáš Drexer: Podvod magie (recenze)
Zlí duchové, reiki, exorcismus (video)
Petr Kanisius: Maria a ďábel
Justin: Oč jde démonům?
Jaroslav Kouřil, Lukáš Drexler, 20.8. 2009
Přečteno 1870x
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.