věrouka, liturgie
(lat. sacramentalia)
Svátostina, svátostiny jsou věci nebo úkony, které Církev používá, aby dosáhla duchovních účinků.
Svátostiny nepůsobí z vlastní moci udělované jim Kristem, nýbrž na přímluvu Církve a zbožným úmyslem těch, kdo je užívají.
Rozlišují se svátostiny věcné (např. olej, sůl, voda, svíčky, palmy, popel, kříže, růženec, medaile apod.), žehnání a svěcení osob (např. opatské svěcení, nižší svěcení, žehnání nemocných, kněžské požehnání) a svěcení předmětů (např. kostela, oltáře, zvonů, kalicha, bohoslužebných nádob a rouch). Žehnání svolává Boží milost na osoby a věci. Svěcením bývají osoby a věci zasvěcovány zvláštním způsobem Boží službě a vyňaty ze světského užívání. Vymítání (exorcismus) směřuje k zapuzení zlého ducha od osob (při křtu) a věcí (vody ad.). Všechny svátostiny bývají udělovány znamením kříže.
[Převzato z Jan Merell: Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963, a upraveno redakcí Revue Theofil.]
Antonín Salajka, 20.8. 2009
Přečteno 1423x
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.