New Age a křesťanství, část 1/2

Hnutí New Age: jak nás ovlivňuje a proč by nás mělo znepokojovat

Budeme mluvit o hnutí New Age, o tom, jak nás ovlivňuje a proč by nás mělo znepokojovat. Budeme se zamýšlet nad změnami v našem vlastním životním stylu, nad změnami v naší společnosti, nad změnami ve způsobu, jakým lidé v dnešní společnosti uvažují, nad změnami v jejich životním stylu, které jsou vyvolány propagandou New Age, probíhající v posledních sto letech. Zastánci New Age by to nazvali změnou paradigmatu či mentality, změnou světonázoru.

Jde o velmi hluboké změny ve způsobu, jakým vzděláváme své děti, o velmi hluboké změny ve způsobu, jakým přijímáme vlády a jejich rozhodnutí, o velmi hluboké změny ve způsobu, jakým přijímáme společenské normy nebo změny ve společenských normách. Jsou to složité záležitosti, ale můžeme promluvit o jedné či dvou změnách, které vám nebudou cizí. Na začátek si vybereme pouze jedno slovo, a půjde o slovo „zahrnující, inkluzívní" (ve smyslu tolerantní, otevřené - pozn. překl.).

Když pozorujeme hnutí New Age a změny ve společnosti, všimněme si, jak se vlastně cítíme, když používáme toto slovo, „zahrnující". Nemyslím, že kdybychom žili dříve, tak  bychom se sami od sebe nějak znepokojovali nad tímto slovem nebo nad slovem „výlučný", které je jeho opakem. Většinou bychom si asi řekli, že je to jen další slovo v našem jazyku. Ale dnes už má toto slovo na nás emotivní dopad. Pokud o něčem říkáme, že je to zahrnující, cítíme se dobře. Pokud o něčem říkáme, že je to výlučné, ve smyslu „vylučující jiné lidi", budeme to uvnitř pociťovat jako něco špatného, nedobrého.

Když se budeme zabývat slovem „mír", který zahrnuje všechny lidi, vytanou nám na mysli problémy ve společnosti, související s vylučováním některých lidí. Tento způsob uvažování ovlivňuje naše emoce, a je pro nás nepříjemný, když promýšlíme téma pravdy, když promýšlíme téma víry a náboženství. V době, kdy vzniká tento záznam, v roce 2005, hnutí New Age ve skutečnosti dokázalo proměnit způsob, jak se cítíme, když používáme určitá slova v rozhovorech nebo při četbě. A tak se změnil i způsob, jakým odpovídáme těm, kdo představují náboženské pravdy.

Když se zamyslíme konkrétně nad křesťanskou vírou - protože naším tématem je, jak New Age ovlivňuje myšlení a chování nás, křesťanů - je třeba říct, že v křesťanství byla vždy přítomna víra, že muži, ženy a děti jsou pozváni ke vstupu do království, které se uskutečnilo skrze Ježíše Krista, jednorozeného Božího Syna - žádní jiní Boží Synové nejsou -, a že skrze Ježíše Krista ti, kdo uvěří, že On zemřel za naše hříchy na kříži, a vstal zmrtvých, abychom se mohli stát Božími přáteli, - že ti, kdo v toto věří, mohou být pokřtěni. A že tento křest ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého způsobuje skutečnou, opravdovou proměnu uvnitř pokřtěného, které se říká „být znovuzrozen pro království". Tím pádem jsme odděleni od těch, kdo nevěří. Výroky Ježíše Krista, ve kterých říká, že On je pravdou, cestou i životem, a že nikdo nepřichází k Otci než skrze Něj, jsou výlučnými (vylučujícími) výroky.    

Leccos také můžeme pozorovat, když mluvíme o tom, co je špatné a co dobré, co je správné a co nesprávné, co je pravdivé a co je zavádějící. I na tom si můžeme ukázat, že je rozdíl mezi těmi, kdo říkají: „Musíš dělat dobré věci a nesmíš dělat špatné věci," a mezi těmi, kdo říkají: „Všechny věci jsou stejné, je třeba zahrnout (přijmout) všechno; jde jen o tvůj pohled na věc." Pravda určitým způsobem rozděluje lidi. Pravda vlastně konfrontuje každého z nás způsobem, který nás rozdělí, který dokonce oddělí naši minulost od naší budoucnosti, podle toho, jak se rozhodneme přijmout něco jako pravdu a zamítnout něco jiného jako nepravdu.

Slovo „zahrnující" může proto znít tak příjemně. Mohli bychom říct: „Pojďme všichni společně, zahrňme mezi nás všechny, vytvořme světový mír, buďme všichni spolu." Toto slovo nás velmi ovlivňuje, cítíme z něj teplo a dobro, myslíme na mír, harmonii a lásku. A teď pomyslete na sousloví „výlučné náboženství" nebo „výlučné tvrzení" nebo „nárok těch, kdo tvrdí, že vyučují pravdu". Pak jistě pocítíme: „Ach, tito lidé určitě způsobují rozdělení ve společnosti, z toho určitě vzejde nedostatek harmonie ve světě. Následkem toho bude určitě válka, nepokoje, nenávist."    

Je-li někdo křesťanem, zastává výlučná tvrzení. Říká, že křesťanství je pravdivé a že všichni lidé jsou pozváni k tomu, aby uslyšeli tato tvrzení, a že budou stát před volbou, která rozhodne o jejich životě navěky. A tak my jako křesťané máme těžkosti, když se máme rozhodnout, jak máme reagovat na nové světové uspořádání (New World Order), na New Age, na nový způsob myšlení, na nový způsob používání slov. Zjistíme, že naše výlučná tvrzení nás vlastně staví do nepříznivé pozice v očích ostatních členů společnosti.

Jak k tomu došlo a proč? Existuje propagační leták New Age, z jehož ilustrace vyplývá otázka: „Co si zvolíte pro 21. století? Zvolíte si lásku nebo nenávist, budete k ostatním velkorysí a otevření (zahrnující) nebo budete sobečtí, nenávistní, a budete činit výlučná tvrzení? Kterou cestu si vyberete?" Pro každého z nás je extrémně důležité, abychom věděli, jak máme odpovědět. Jak máme prezentovat náš vlastní život jako výzvu pro společnost, v níž žijeme, když víme, že slova, která používáme, budou špatně pochopena?

Ježíš nám řekl, že máme milovat Boha, a že máme milovat svého bližního jako sebe sama. Učil, že bychom měli jít do světa s pokorou jako služebníci, ale tento Ježíš nám také řekl, že musíme získávat učedníky ze všech národů, že ti, kdo uvěří našemu poselství a nechají se pokřtít, budou spaseni. Svět, ve kterém nyní žijeme, bude nepřátelský vůči tomuto poselství. Bude nepřátelský vůči jakémukoli tvrzení, že co my říkáme, je pravda, že naše poselství nabízí spásu těm, kdo ho přijmou, a že ti, kdo mu porozuměli, ale rozhodli se ho odmítnout, odmítají Pravdu - Pravdu, která je spásná.

C. S. Lewis

C. S. Lewis je jedním z nejznámějších a nejmilovanějších britských křesťanských autorů. Původně byl ateistou a okolo svých třiceti let začal hledat a našel svou cestu do anglikánské církve. Je autorem knihy Letopisy Narnie, která je nyní zfilmována a běží v kinech. Tento autor napsal také knihy obhajující křesťanskou víru. Napsal sérii rozhovorů, které byly nejprve vysílány rozhlasem a pak vydány v jednom svazku jako Mere Christianity (1943; česky pod názvem K jádru křesťanství - pozn. red.). V této knize popisuje rozdíly mezi  náboženstvími.

Lewis nabízí utřídění toho, co nazývá „soupeřícími pojetími Boha". Rozděluje lidstvo do několika skupin. V první jsou ti, kdo nevěří, že existuje Bůh jakéhokoli druhu, ve druhé ti, kdo věří v nějakého Boha, ať je jakýkoliv. Už takto je lidstvo rozděleno prostřednictvím některých základních myšlenek, dokonce těch, které se týkají Boha. Ty, kdo věří v nějakého Boha, Lewis dál rozděluje do dvou skupin. Jedni říkají, že existuje Bůh, který rozlišuje mezi dobrým a špatným, Bůh, který je morální, který odměňuje dobré a trestá špatné. Do této kategorie patří Židé, křesťané a muslimové.

Pak je tu druhá skupina lidí, která říká, že Bůh přesahuje dobro a zlo. Dobro a zlo, správné a nesprávné - to jsou podle nich koncepty, založené na iluzi. Jsme velmi omezení, možná nejsme dost vyvinutí, a tak ještě nejsme dost vysoko na to, abychom si uvědomili, že z Boží perspektivy je vlastně všechno jedno, že všechno jsou jen manifestace jediné věci. Tento druhý způsob pojímání Boha, který přesahuje dobro a zlo, je pantheismem, jehož hlavním představitelem je podle Lewise Hegel, který také vyvinul koncept levice a pravice v politice, historického pohledu na vývoj myšlení v dějinách, marxistického výkladu dějin a marxistické interpretace a kritiky všech věcí od politiky přes ekonomiku k dějinám. Kromě Hegela jako hlavního příkladu sem Lewis zařazuje také hinduismus, nakolik mu rozumí. Hinduismus je velmi obsáhlá a složitá kultura, která se v Asii vyvíjela několik tisíc let, ale hinduistický pantheismus všeobecně se dá zařadit do této kategorie.

C. S. Lewis tedy podle pojetí Boha rozděluje lidstvo na ty, kdo činí mravní rozhodnutí a říkají, že bychom měli konat dobro a vyhnout se konání zla, a na ty, pro které je všechno jednoduše manifestací celku, a pro které jsou kategorie dobra a zla z našeho úhlu pohledu skutečně velmi omezené, protože jakmile se dostaneme blíže k Bohu samotnému, uvědomíme si, že žádné dobro a zlo nikdy neexistovalo.

Hnutí New Age a způsob myšlení, který New Age podporuje, spadá do této kategorie lidí, kteří tvrdí, že Bůh přesahuje dobro a zlo, že přesahuje dělení na správné a nesprávné. A že ve skutečnosti se lidstvo vyvíjí směrem k novému stavu vědomí, které se podobá vývoji někoho, kdo dosáhne osvícení skrze buddhistickou meditaci nebo nějakou formu jógy.

Spisy New Age

Když se podíváme na spisy zastánců New Age, některé z nich jsou publikovány velkými společnostmi, jako je Světová organizace dobré vůle (World Good Will), propagující knihy jedné z předchůdkyň New Age, Alice Bailey. Někteří autoři spisů New Age citují dost často Nový zákon, ale dávají mu nový výklad, nový komentář, který se zcela liší od toho, co učí historické křesťanství skrze historickou církev, zvlášť skrze římsko-katolickou církev. Jeden z častých citátů je z dopisu svatého Pavla Římanům 12,1-2:

Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

Toto poselství Pavel předává čerstvě obráceným křesťanům. Jak je možné, že zastánci New Age mohou vzít tento text a doporučovat mužům a ženám naší generace, aby obnovovali svou mysl? Jakým způsobem je to míněno?

Podívejme se na jiný Pavlův text, tentokrát z Listu Galatským. V první kapitole tohoto listu nás svatý Pavel varuje před těmi, kdo se mezi námi pokoušejí zavést jiné evangelium. Svatý Pavel kázal evangelium o tom, že Ježíš Kristus zemřel na kříži, aby nám byly odpuštěny naše hříchy, a o tom, že vstal z mrtvých, abychom i my mohli mít účast na novém životě v přátelství s Bohem. Pavel říká, že věřící tomuto evangeliu nejprve uvěřili, ale nyní se objevuje nebezpečí v tom, že někdo se snaží zavádět jiné evangelium. Svatý Pavel říká:

Divím se, že se od toho, který vás povolal v milost Kristovu, tak rychle uchylujete k jinému evangeliu. Ale to naprosto není nějaké jiné evangelium! To vás jen jistí lidé matou a rádi by překroutili evangelium Kristovo. Ale i kdybychom vám my sami nebo anděl z nebe hlásali evangelium odchylné od toho, které jsme vám hlásali, buď proklet! Co jsem řekl, opakuji ještě jednou: Hlásá-li vám kdo evangelium odchylné od toho, které jste přijali, buď proklet! (Gal 1,6-9).

Svatý Pavel mluví k lidem, kteří když poprvé slyšeli o ukřižovaném Kristu, když jim bylo řečeno, jak Ježíš zemřel za naše hříchy - když poprvé uslyšeli toto evangelium, hlásané Pavlem a dalšími apoštoly, prožili přítomnost svatého Ducha a děly se mezi nimi zázraky. Zdá se, že někdo se pokoušel toto poselství změnit a hlásat jiné evangelium. A těmto Galaťanům Pavel říká:

Ach, vy pošetilí Galaťané! Kdo vás to uhranul? Vždyť vám byl zrovna před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný! Jen to bych od vás rád věděl: dostali jste Ducha za skutky Zákona, anebo za víru, jak vám byla hlásána? To jste tak pošetilí? Začali jste duchem, a teď skončíte tělem? Tak veliké věci jste prožili, a všechno je nadarmo? V tom případě by to ovšem bylo nadarmo. Tedy ten, který vám uděluje Ducha a dělá mezi vámi zázraky, činí to za skutky Zákona, anebo za víru, jak vám byla hlásána? (Gal 3,1-5).

Jsme tu konfrontováni s možností, že někdo se pokouší odstranit milost, která přišla skrze Ježíše Krista, odstranit zjevení Boha skrze Ježíše Krista a dar Ducha svatého. Snaží se to vše odstranit a nahradit něčím, co by mělo za následek pouze lidské chování. Později uvidíme, že je možné, že by šlo spíš o démonicky inspirované chování. Každopádně by zahradilo cestu evangelnímu poselství, zahradilo by cestu Boží milosti, která by mohla změnit náš život. Zahradilo by cestu svatému Duchu a Božím darům pro ty, kdo věří. A namísto toho by přišlo něco jiného. Buď čistě lidské smýšlení a lidské chování, anebo možná i něco ještě horšího.

Když se podíváme na vatikánský dokument Ježíš Kristus, nositel živé vody [1], vidíme, že církev je znepokojena, protože nyní někdo tvrdí, že existuje jiná voda života, kterou nabízí někdo jiný než Ježíš Kristus. Církev naléhá, abychom se znovu upevnili ve své víře a uviděli, že Ježíš Kristus je nositelem živé vody, kterou nabízí zadarmo. Hnutí New Age je hnutím věku Vodnáře, a mluví o jiné vodě, a tuto vodu nepřijalo od Ježíše. Široká nabídka spiritualit New Age a změny v naší společnosti jsou způsobeny někým, kdo pracuje podle určitého plánu. Existuje něco takového jako plán New Age.

Plán New Age

Ve vatikánském dokumentu o New Age se můžeme dozvědět něco o zakladatelích hnutí New Age a o jeho původu. Jednu z hlavních rolí zde hraje Theosofická společnost, založená v roce 1875 v New Yorku ruskou ženou-médiem, Helenou Blavatskou. Organizaci založila s dalšími lidmi, ale ona byla hlavní postavou. Byla médiem a přijímala poselství od ducha, od ducha-průvodce. Být médiem a přijímat taková poselství se dnes nazývá kontaktérstvím, být kontaktérem (někdy se používá i termín „provozovat chanelling").

Madam Blavatská tedy přijímala poselství od ducha-průvodce. Tohoto ducha nazývala Tibeťan, někdy Dwal Khul. Zdá se, že stejný duch-průvodce kontaktoval v dějinách i další lidi a skrze ně předával své zprávy - z nich uslyšíme zvlášť o paní jménem Alice Bailey. Tato organizace, Theosofická společnost, založená v New Yorku již před sto třiceti lety, existuje i dnes. Má své kanceláře po celém světě, včetně Izraele. Theosofická společnost stála při zrodu mnoha dalších společností a organizací, je jako semínko, z něhož vyrostlo mnoho rostlin, a když se seznámíme s Theosofickou společností a jejími zakladateli, zjistíme, že se k ní vztahuje mnoho dalších společností. Buď se od ní oddělily nebo v ní vznikly nebo byly Theosofickou společností založeny, nebo jsou nějakým způsobem inspirovány jejími spisy, nebo tvrdí, že jsou s ní spojené. Theosofická společnost je tedy jednou z nejdůležitějších, o nichž bychom se měli něco dozvědět.

Jak došlo k tomu, že je Theosofická společnost tak důležitá? Jakým způsobem rozšířila své myšlenky? Učinila tak s pomocí systému zednářských lóží a řádu Svobodných zednářů. Nechci tím říct, že zednáři jsou theosofisty. Říkám, že jejich systém lóží poskytl a vytvořil prostor pro šíření těchto myšlenek. V rámci zednářství existují různé druhy lóží, z nichž některé jsou pokládány za okrajové a ne plně akceptované, nicméně skrze okrajové zednářské lóže a také skrze ženské zednářské lóže se myšlenky Theosofické společnosti, založené paní Blavatskou, rozšířily po celém světě. Nechci tím říct, že zednáři jsou totožní s hnutím New Age; říkám jen, že zde existuje souvislost, a že zednáři byli využiti k tomu, aby se myšlenky New Age rozšířily.

Mezi knihami Heleny Blavatské je jedna s názvem Tajná doktrína (The Secret Doctrine, 1888). Tato kniha byla přeložena do mnoha jazyků včetně ruštiny a hebrejštiny. Tajemství a tajemné nauky - všechny vyzývají k tomu, aby byl oslavován Lucifer, který je v křesťanské víře nazýván ďáblem, někdy satanem. Avšak ve spisech Theosofické společnosti je Nositelem světla, tím, kdo nese světlo. Takže had, který v ráji pokoušel Evu, je pak vnímán jako Lucifer, jako ten, kdo přinesl osvícení Adamovi a Evě, a ti si pak mohli uvědomit, že jsou bohové.

Tento had z rajské zahrady, Lucifer, ďábel, satan - si přeje nastolit nové uspořádání celého lidstva a společnosti. Je vůdcem hierarchie duchovních bytostí, které křesťanství nazývá démony či padlými anděly. Ti vytvářejí vlastní hierarchii či vlastní království, se satanem v jejich čele, ať už jej nazýváme satanem, ďáblem či Luciferem. Tato hierarchie duchovních bytostí stále kontaktuje lidstvo skrze ty, kdo jsou médii, kdo jsou kontaktéry, kdo se dostávají do kontaktu s duchovními bytostmi prostřednictvím okultních technik a prostřednictvím iniciací v esoterických rituálech.

A spisy a nauky těchto démonů jsou vydávány v knihách, čteny v různých společnostech, a jejich myšlenky jsou uváděny ve skutek po celém světě prostřednictvím mnoha a mnoha společností a organizací. Pokyny, které dávají, jsou často velmi, velmi jasné. Požadují, aby se lidé stali služebníky nového světového uspořádání (New World Order), služebníky New Age, aby se stali novými služebníky, novou skupinou světových služebníků (World Servants). Ať pracují pro jakoukoli organizaci, tito lidé dávají sami sebe k dispozici pro záměry démonických bytostí, této hierarchie duchů.

Plán těchto duchů je popsán v knihách, které nadiktovali skrze svá média či kontaktéry. Jedna z nejhlavnějších knih v tomto směru se nazývá Externalizace hierarchie (The Externalisation of the Hierarchy), zprostředkovaná skrze Alici Bailey, nástupnici Heleny Blavatské, která se velmi angažovala v Theosofické společnosti. Její knihy byly vydány v nakladatelství Lucis Trust nebo Lucifer Publishing, jak se původně jmenovalo. Kniha Externalizace hierarchie, zprostředkovaná na konci třicátých a na začátku čtyřicátých let, popisuje plán hnutí New Age, který je někdy popsán velmi detailně, přestože se neopomíná tvrdit, že kdyby se věci nevyvíjely přesně podle popisu v knize, je možné vše přizpůsobit. Nicméně se tu vykresluje plán na vytvoření nového světového uspořádání (New World Order) a také nového světového (univerzálního) náboženství. Je to plán, a ti, kdo čtou tyto spisy a jsou v kontaktu s těmito duchovními bytostmi, si přejí tento plán uskutečnit v plné míře na světové úrovni ve víře, že jde o novou etapu ve vývoji lidstva.  

Pokračování.

(Text pochází z autorovy video-přednášky a v Revue Theofil je uveřejněn s jeho laskavým svolením. Z angličtiny přeložila A. Drexlerová.)

Peter J. Ashton: New Age a křesťanství, část 2/2 

Související články:

New Age stručně
Malý slovník New Age
Ježíš Kristus, nositel živé vody (2003)
Zlí duchové, reiki, exorcismus (video)
Lukáš Drexer: Podvod magie - recenze
Jacques Verlinde, Lukáš Drexler: Nebezpečí okultismu 
Lukáš Drexler: Léčitel Bruno Gröning, ale jakou mocí? 
Lukáš Drexler: Jsou křesťanští mystici breathariáni? 
Lenka Fričová: Z ašramu do kláštera 
Justin: Oč jde démonům? 

Poznámky:

[1] Dokument Papežské rady pro kulturu a Papežské rady pro mezináboženský dialog z roku 2003; česky vydala Česká biskupská konference v tomtéž roce. Kompletní dokument v českém překladu ke stažení zde (.pdf, 753 kB). Pozn. RTh.