Sestoupení Pána do pekel

Co se to děje? Dnes je na zemi veliké ticho. Veliké ticho a pak samota. Veliké ticho, protože Král spí. Země se zděsila a utichla, protože vtělený Bůh usnul a probudil ty, kteří od věků spali. Vtělený Bůh zemřel a zatřásl podsvětím.

...

Jistě jde nejprve vyhledat prarodiče jako ztracenou ovci. Chce navštívit ty, kdo vězí úplně ve tmě a ve stínu smrti. Uvězněného Adama a spolu s ním uvězněnou Evu jde zbavit bolestí Bůh a jeho Syn.

...

Pán k nim vešel s vítěznými zbraněmi kříže. Jakmile ho praotec Adam spatřil, žasne a bije se v prsa a na všechny volá: „Pán můj se všemi!" Kristus odpovídá Adamovi: „I s tebou." Vezme ho za ruku a pozvedá ho: „Probuď se, který spíš, vstaň z mrtvých, a osvítí tě Kristus."[1]

„Já jsem tvůj Bůh, jenž se pro tebe stal tvým synem: pro tebe a pro ty, kteří mají z tebe vzejít; a nyní říkám a svou mocí poroučím těm, kdo byli spoutáni: Vyjděte ven! A těm, kdo byli v temnotách: Buďte osvíceni! A spícím: Vstaňte!

Tobě přikazuji: Probuď se, který spíš! Nestvořil jsem tě proto, abys byl stále spoután v podsvětí. Vstaň z mrtvých! Já jsem život pro mrtvé! Vstaň, dílo mých rukou! Vstaň, vždyť jsi můj obraz stvořený k mé podobě. Vstaň, pojďme odtud! Vždyť ty ve mně a já v tobě, jsme jedinou a nerozlučnou osobou.

Pro tebe jsem se já, tvůj Bůh, stal tvým synem. Pro tebe jsem já, Pán, vzal na sebe tvou podobu služebníka. Pro tebe já, jenž jsem výše než nebesa, přišel na zem a do podsvětí. Pro tebe, člověka, jsem byl jako člověk bez pomoci, jenž leží v hrobě mezi mrtvými. Pro tebe jsem vyšel ze zahrady a vydán Židům a v zahradě ukřižován.

Podívej se na mou poplivanou tvář! To pro tebe, abych ti vrátil dřívější život. Pohleď na mé zpolíčkované tváře! To proto, abych tvou znetvořenou podobu obnovil podle svého obrazu.

Podívej se na má zbičovaná záda! To proto, abych sňal břemeno tvých hříchů, jež tížilo tvou šíji. Pohleď na mé ruce dobře přibité ke dřevu! To pro tebe, jenž jsi kdysi nešťastně svou ruku natáhl ke dřevu stromu.

Usnul jsem na kříži a kopí proklálo můj bok. To pro tebe, jenž jsi usnul v ráji, aby z tvého boku vyšla Eva. Můj bok uzdravil bolest v tvém boku. Můj spánek tě vyvede ze spánku podsvětí. Mé kopí zadrželo kopí namířené proti tobě.

Vstaň a pojďme odtud! Nepřítel tě vyhnal z ráje. Já tě postavím už ne do ráje, ale na trůn v nebi. On tě vyhnal od stromu života, který byl předobrazem. Já však, život sám, jsem s tebou spojen. Určil jsem cheruby, aby tě chránili jako služebníci; chci, aby tě cherubové měli kvůli Bohu v úctě.

Trůn s cheruby je uchystaný, nosiči čekají připraveni, svatební komnata je vystrojena, jídla připravena, věčné stánky a příbytky vyzdobeny, bohaté poklady otevřeny a už od věků je přichystáno nebeské království."

(Úryvky ze staré homilie O svaté a velké sobotě, připisované sv. Epifaniovi ze Salaminy; PG 43,439.451.462-463. Převzato z Denní modlitby Církve a upraveno s přihlédnutím k řeckému originálu a latinskému překladu redakcí Revue Theofil.)

Od téhož autora:

Panarion
Chvalozpěv o Panně Marii, Bohorodičce

Související články

Richard Špaček: O zmrtvýchvstání Krista
Zamyšlení ke smyslu křesťanských velikonoc
Richard Špaček: O sestoupení Krista do předpeklí
Velikonoční inspirace (výběr článků k velikonoční době) 
Lukáš Drexler: Apoštolské vyznání víry (Symbolum apostolicum)
Michal Dvořáček: Spasitelovo sestoupení do pekel (a naše spása) 
Lukáš Drexler: Bílá sobota - den sedmý, den Hospodinova i Adamova odpočinutí  
Cyril Jeruzalémský: Sestoupil do podsvětí, aby i odtud vysvobodil spravedlivé  
Pseudo-Chrysostom: Katechetická promluva na Svatou Paschu  

Poznámky:

[1] Ef 5,14.