Kniha dvanácti bekyň

O prvním způsobu pravé kontemplace

Nyní tedy slyš a rozuměj:

Dobrý a niterný člověk, který vstoupil do svého nitra a je odloučen a prost ode všech pozemských věcí a který otevírá a pozvedá své srdce vstříc věčné dobrotě Boží, před takovým se otevírají skrytá nebesa a z tváře božské Lásky padá do lidského srdce náhlé světlo - jako vzplanutí blesku; a v tomto světle mluví Duch našeho Pána k otevřenému a milujícímu srdci: „Hle, já jsem tvůj a ty jsi můj. Já přebývám v tobě a ty přebýváš ve mně."

Při sestupu tohoto světla v rozrušení Bohem naplňuje naše pozdvižené srdce tak velká slast a tělesná i duchovní rozkoš, že člověk neví, jak se mu to přihodilo, ani jak to má snést. A ten stav se nazývá Jubilus[1]; to nemůže vyslovit a poznat nikdo, kromě toho, který to pocítil ve svém srdci.

A k tomu dochází v milujícím srdci, které je otevřené Bohu a uzavřené všem pozemským věcem.

A z toho povstává Jubilatio[2], což značí srdečnou lásku a žhnoucí plamen zbožnosti, s neustálým uctivým obrácením se k Bohu ve vděčnosti a chvále.

Kdo ale tuto sladkost zakouší, v ní se zdržuje a v ní hledá svou rozkoš, aniž by za to Boha chválil a jemu děkoval, ten klame nejvíce sám sebe.

A toto je první a nejnižší způsob, kterým se Bůh zjevuje v tomto nazíravém životě. Pro ty, kteří toto ještě nezakusili, proto učiním prosté přirovnání.

Vezměte si zrcadlo, které je duté jako mísa, vložte do něj věci ze suchého a snadno zápalného materiálu a držte duté zrcadlo proti slunečním paprskům. A jako se suché věci zapálí a shoří následkem slunečního žáru a dutosti zrcadla, podobně, jakmile je tvé srdce oživené, otevřené a zbožností povznesené k Bohu, vnikne do tvého nitra světlo jeho božské Slitovnosti a očistí tvé svědomí a v žáru božské Lásky spálí všechna tvá přestoupení.

Hle, to je nejnižší způsob nazíravého života, jenž vyplývá z očisty srdce a něžné lásky, s vděčností a chvalořečením a se zbožností a touhou, v přítomnosti svatého Majestátu Boha.

(Vanden twaelf beghinen /latinsky známé jako De vera contemplatione/, X,2. Přeložil Fr. Jurečka a podle anglického překladu a vlámského originálu upravil Lukáš Drexler. Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 5, 1938.)

The book of twelve béguines (přel. J. Francis, London 1913) ke stažení

Od téhož autora:

Píseň druhá
Věnec ctností
Nadpřirozená vyrovnanost
Se Synem v náruč Otcovu
Vizte, Ženich přichází, vyjděte mu vstříc!

Související články:

Bekyně, begině
Begináž, bekináž 
Beghardi, begardi 
Jan Tauler - životopis
Begináže - fotogalerie 
Anonym: Vzestup duše 
Jan Tauler: Píseň lásky
Mistr Eckhart - životopis
Jindřich Suso - životopis
Mistr Eckhart: Marie a Marta 
Jindřich Suso: Povzbuzení duši 
Giselher ze Slatheimu: O lásce 
Gerlach Peters: Jen Boha chci! 
Jindřich Suso: Před ukřižováním
R. P. Lejeune: Nazíravá modlitba 
Mistr Eckhart: Prýští z Boží milosti... 
Henry Hane: Jak přicházíme k Bohu
Jean-Joseph Surin: O vnitřní modlitbě 
Jan Tauler: Bytí a způsob přátel Božích 
Mistr Eckhart: Boží přítomnost v člověku 
Johann von Sterngasse: O spočinutí duše 
Reginald Dacík: Německá mystika 14. století 
Henry Hane: O stvořeném a nestvořeném duchu
Nicolaus von Strassburg: K čemu je užitečné pokušení 
Mechtilda Magdeburská: Úlohy požehnané lásky jsou rozmanité
Lukáš Drexler: Nicolaus von Strassburg (Mikuláš ze Štrasburku)
Mechtilda Magdeburská: Jak za dnů bolestí zjevuje Kristus své rány 

Poznámky:

[1] Latinsky „Píseň radosti".

[2] Latinsky „Veselí", „Radostný jásot".