bl. Jan van Ruysbroeck, 19.7. 2010
Další úryvek z díla holanského mystika bl. Jana van Ruysbroecka (1293/94-1381), který je považován za zakladatele duchovního hnutí "devotio moderna". Kniha, z níž pochází následující úryvek pojednávající o nejnižším způsobu kontemplace, je také velmi známá pod latinským názvem "De vera contemplatione" ("O pravém nazírání").
Nyní tedy slyš a rozuměj:
Dobrý a niterný člověk, který vstoupil do svého nitra a je odloučen a prost ode všech pozemských věcí a který otevírá a pozvedá své srdce vstříc věčné dobrotě Boží, před takovým se otevírají skrytá nebesa a z tváře božské Lásky padá do lidského srdce náhlé světlo - jako vzplanutí blesku; a v tomto světle mluví Duch našeho Pána k otevřenému a milujícímu srdci: „Hle, já jsem tvůj a ty jsi můj. Já přebývám v tobě a ty přebýváš ve mně."
Při sestupu tohoto světla v rozrušení Bohem naplňuje naše pozdvižené srdce tak velká slast a tělesná i duchovní rozkoš, že člověk neví, jak se mu to přihodilo, ani jak to má snést. A ten stav se nazývá Jubilus[1]; to nemůže vyslovit a poznat nikdo, kromě toho, který to pocítil ve svém srdci.
A k tomu dochází v milujícím srdci, které je otevřené Bohu a uzavřené všem pozemským věcem.
A z toho povstává Jubilatio[2], což značí srdečnou lásku a žhnoucí plamen zbožnosti, s neustálým uctivým obrácením se k Bohu ve vděčnosti a chvále.
Kdo ale tuto sladkost zakouší, v ní se zdržuje a v ní hledá svou rozkoš, aniž by za to Boha chválil a jemu děkoval, ten klame nejvíce sám sebe.
A toto je první a nejnižší způsob, kterým se Bůh zjevuje v tomto nazíravém životě. Pro ty, kteří toto ještě nezakusili, proto učiním prosté přirovnání.
Vezměte si zrcadlo, které je duté jako mísa, vložte do něj věci ze suchého a snadno zápalného materiálu a držte duté zrcadlo proti slunečním paprskům. A jako se suché věci zapálí a shoří následkem slunečního žáru a dutosti zrcadla, podobně, jakmile je tvé srdce oživené, otevřené a zbožností povznesené k Bohu, vnikne do tvého nitra světlo jeho božské Slitovnosti a očistí tvé svědomí a v žáru božské Lásky spálí všechna tvá přestoupení.
Hle, to je nejnižší způsob nazíravého života, jenž vyplývá z očisty srdce a něžné lásky, s vděčností a chvalořečením a se zbožností a touhou, v přítomnosti svatého Majestátu Boha.
(Vanden twaelf beghinen /latinsky známé jako De vera contemplatione/, X,2. Přeložil Fr. Jurečka a podle anglického překladu a vlámského originálu upravil Lukáš Drexler. Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 5, 1938.)
Píseň druhá
Věnec ctností
Nadpřirozená vyrovnanost
Se Synem v náruč Otcovu
Vizte, Ženich přichází, vyjděte mu vstříc!
Bekyně, begině
Begináž, bekináž
Beghardi, begardi
Jan Tauler - životopis
Begináže - fotogalerie
Anonym: Vzestup duše
Jan Tauler: Píseň lásky
Mistr Eckhart - životopis
Jindřich Suso - životopis
Mistr Eckhart: Marie a Marta
Jindřich Suso: Povzbuzení duši
Giselher ze Slatheimu: O lásce
Gerlach Peters: Jen Boha chci!
Jindřich Suso: Před ukřižováním
R. P. Lejeune: Nazíravá modlitba
Mistr Eckhart: Prýští z Boží milosti...
Henry Hane: Jak přicházíme k Bohu
Jean-Joseph Surin: O vnitřní modlitbě
Jan Tauler: Bytí a způsob přátel Božích
Mistr Eckhart: Boží přítomnost v člověku
Johann von Sterngasse: O spočinutí duše
Reginald Dacík: Německá mystika 14. století
Henry Hane: O stvořeném a nestvořeném duchu
Nicolaus von Strassburg: K čemu je užitečné pokušení
Mechtilda Magdeburská: Úlohy požehnané lásky jsou rozmanité
Lukáš Drexler: Nicolaus von Strassburg (Mikuláš ze Štrasburku)
Mechtilda Magdeburská: Jak za dnů bolestí zjevuje Kristus své rány
[1] Latinsky „Píseň radosti".
[2] Latinsky „Veselí", „Radostný jásot".
Portrét Evagria Pontského
Evagrius Pontský (4. stol.) byl jednou z nejvlivnějších a nejznámějších osobností starověkého mnišského života a velmi plodným autorem mnišské asketické a teologické literatury, který je považován za prvního systematizátora tehdejší mnišské zkušenosti. Více se o něm dozvíte v jeho portrétu v sekci Křesťanské osobnosti.