Nacházíte se na: Theofil > Modlitba > Vzestup duše

Vzestup duše

Anonym, 29.9. 2010

Úryvek ze středověkého traktátu, kdysi mylně připisovaného sv. Bernardovi z Clairvaux (1090/91-1152) nebo zařazeného mezi spisy Huga od Sv. Viktora (cca 1097-1141), jenž je dílem anonymního autora z 12. století, pravděpodobně cisterciáckého mnicha.

 

008-vyr-mod-sv.jpg

  

Přední a základní zrcadlo, v němž je možné vidět Boha, je rozumový duch, nalézající sám sebe. Jestliže totiž „neviditelné věci Boží jsou poznávány rozumem z věcí stvořených"[1], kde, ptám se, nalezneme poznání jeho stop výrazněji než v jeho obraze? Nechť tedy utírá své zrcadlo, nechť očisťuje svého ducha ten, kdo touží vidět svého Boha. „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha."[2]

Pravý kajícník neustává každodenně pohlížet na toto zrcadlo, čistit je, pamatovat na ně, ochraňovat je. Pohlíží na ně, nenalezne-li na něm něco, co by se Bohu nelíbilo. Utírá je nejen od hříšných skutků, nýbrž i od myšlenek, aby na něm nezůstalo nic, co by uráželo Boha. Drží je, aby nespadlo a láskou nepřilnulo k zemi a neušpinilo se prachem prázdných myšlenek. Chrání je, aby ten, jenž přebývá s lidmi, jehož rozkoší je prodlévat s lidskými syny[3], jenž stojí u dveří a tluče[4], aby nalezl čistý příbytek, kdykoliv se mu zachce vstoupit. Bůh, jenž je milovníkem čistoty, totiž nemůže bydlet ve znečištěném srdci.

Když tedy člověk očistil zrcadlo a dlouho na ně pečlivě pohlížel, počne mu zasvitat jakási jasnost božského světla a duchovnímu zraku se začne jevit jakýsi nezměrný paprsek nezvyklého vidění. Duše rozžhavena viděním tohoto světla počne pohledem čistého srdce patřit na věci vysoké i nízké, počne milovat Boha a lnout k Bohu. Na vše časné pohlíží, jako by to nebylo, zříká se všech vlastních citů a cele se věnuje jen lásce, vědouc, že jen ten je blažený, kdo miluje Boha.

 

(Tractatus de interiori domo seu de conscientia aedificanda, zkráceně často uváděný jako De interiori domo, 6,11-12; PL 184,15. Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 8, 1928 /zde je úryvek mylně připsán sv. Augustinovi/. S ohledem na latinský originál upravil L. Drexler.)

 

Od téhož autora: 

Anonym: O vnitřním domě

 

Související články: 

R. P. Lejeune: Nazíravá modlitba 
Johannes Ruysbroeck: Kniha dvanácti bekyň 
Henry Hane: O stvořeném a nestvořeném duchu
Antonín Paduánský: Život aktivní a kontemplativní  
Tomáš Akvinský: Blaženost člověka spočívá v patření na Boha  
Hans Urs von Balthasar: Počátek kontemplace tkví ne v naší, ale v Boží lásce  
Theofil Antiochijský: Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha 
Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha  
Jan van Ruysbroeck: Myšlenky o kontemplaci 
Lukáš Drexler, Arnold der Rote: Přijetí Boha 
Jan Maria Vianney: Jak krásná je duše!  
Jean Daniélou: Mystické poznání Boha  

 

Poznámky:


[1] Řím 1,20.

[2] Mt 5,8.

[3] Srov. 8,31.

[4] Srov. Zj 3,20.

 

[RSS]

Přečteno 1625x

další články