Koupel znovuzrození

Vysvětlíme, jak jsme se zasvětili Bohu, když nás Kristus obnovil.

Všem, kdo jsou přesvědčeni a uvěří, že je pravda to, čemu učíme a co říkáme, a slíbí, že tak dokážou žít, dostane se od nás poučení, aby se modlili a postem si vyprošovali od Boha prominutí dřívějších hříchů. My pak se modlíme a postíme s nimi.

Pak je zavedeme k vodě, kde jsou pokřtěni stejně, jako jsme byli pokřtěni i my. Neboť tehdy jsou omyti vodou ve jménu Otce všech i Pána Ježíše Krista, Boha a našeho Spasitele, i Ducha svatého.

Kristus totiž řekl: „Nenarodíte-li se znovu, nemůžete vejít do Božího království" (srov. J 3,3). Všem je jasné, že kdo se jednou narodili, nemohou vejít do lůna svých matek.

Také prorok Izajáš prohlásil, že už nyní unikají hříchu ti, kdo zhřešili a činí pokání. Řekl to takto: „Čistě se umyjte! A své špatné skutky ihned odkliďte ze svých duší! Učte se konat dobro! Ujměte se obhajoby sirotka, poskytněte ochranu vdově. Nuže, tak promlouvá Jahve: Pojďte, dejme se do sporu! Jestli jsou vaše hříchy jako šarlat, vybílí se jak sníh, a jsou-li rudé jako purpur, zbělí jako vlna. Jestli se vzepřete, meč vás pohltí. Vpravdě Jahvova ústa promluvila" (Iz 1,16-20).

Poučení o této věci se nám dostalo od apoštolů. Své první zrození jsme nepoznali. Byli jsme zplozeni jakousi nutností z vlhkého semene vzájemným spojením rodičů. Byli jsme pak vychováni ve špatných mravech a bezbožných zásadách. Neměli jsme však zůstat dětmi, jež se zrodily v nevědomosti podle přirozeného zákona, nýbrž dětmi, jež byly vyvoleny a jimž se dostalo poznání a odpuštění dříve spáchaných hříchů, a to v křestní vodě. Proto se nad tím, kdo chce být znovuzrozen a činí nad hříchy pokání, vyslovuje jméno Pána a Boha všech lidí. A jen tohoto jména se dovoláváme, když ho křtíme.

Nikdo přece nemůže dát jméno Bohu, jehož nelze pojmenovat. A kdo by se to opovážil, byl by úplným šílencem.

Křestní lázeň se pak nazývá osvícením, protože ti, kteří toto znají, mají světlo v duši. Ale ten, kdo je osvícen, je omyt také ve jménu Ježíše Krista, ukřižovaného za Pontia Piláta, a ve jménu Ducha svatého, který předem oznámil ústy proroků vše, co se týkalo Ježíše.

(Sv. Justin, První apologie, 61; PG 6,419-422. Převzato z Denní modlitby Církve a mírně upraveno redakcí Revue Theofil.)

Od téhož autora:

První apologie
To čiňte na mou památku  
Oč jde démonům? 

Související články:

Richard Špaček: Křest
Tridentský koncil o křtu 
Hippolyt Římský: O Křtu Páně
Cyril Jeruzalémský: Katecheze
Paolo Giglioni: Proč se křtí děti?
Josef Novák: Patrologie a patristika
Hilarius z Poitiers: Takto jsi připravil zemi
Ambrož Milánský: O tajemstvích (De mysteriis)
Ambrož Milánský: O svátostech (De sacramentis)
Diadochos z Fotiké: Být Božím obrazem a podobat se Bohu
Didymos Alexandrijský (Slepý): Duch svatý nás obnovuje křtem  
Přechod od Starého Zákona k Novému je přechodem od těla k Duchu 
Pavel Hödl: Křest dospělých - katechumenát rozvržený do stupňů 1/3  
Petr Chrysolog: Bůh narozen z člověka, lidé narozeni z Boha 
Irenej z Lyonu: Tři články naší víry: Otec, Syn a Duch Svatý 
Simeon Nový Teolog: Křesťan je zrozen z Ducha Svatého  
Caesarius z Arles: Před křtem byl naším otcem ďábel  
Klement Alexandrijský: Křest Duchem svatým 
Tomáš Akvinský: O trojím rození