sv. Cyril Jeruzalémský, 6.6. 2011
"Proč Ježíš milost Ducha pojmenoval vodou? Patrně proto, že na vodě všechno závisí..." Úryvek z "Katechezí" Učitele Církve sv. Cyrila Jeruzalémského (cca 315-386).
Jde o nový druh vody, živoucí a tryskající. Tryská na ty, kdo jsou toho hodni. Proč milost Ducha pojmenoval vodou? Patrně proto, že na vodě všechno závisí; že z vody pocházejí rostliny a živočichové; že voda v podobě deště padá z nebe; že když padá, je v podstatě jedna, ale má mnohotvárné účinky. Skutečně jiný účinek má u palmy, jiný zas u révy; ve všem pak je vším; protože je v podstatě jedna a jiná neexistuje. Déšť se přece nemění, i když padá pokaždé jiný, ale přizpůsobuje se složení těch, co ho přijímají, a u každého má náležitý účinek.
Stejně i Duch svatý, ač v podstatě jeden a týž a je nedílný, rozděluje každému milost, jak chce. A jako vyprahlý strom zalitý vodou vzklíčí, tak i hříšná duše, zavlažena kajícností a obdařená Duchem svatým, nese hrozny spravedlnosti. Ač je Duch v podstatě jeden a týž, přece podle Boží vůle a jménem Kristovým činí přemnoho mocných činů.
Neboť jazyk jednoho použije k tomu, aby moudře mluvil, mysl druhého osvítí proroctvím, tomu dává moc zahánět zlé duchy, jinému dar vykládat Písmo svaté. U jednoho posiluje umírněnost, jiného poučí o tom, co se týká milosrdenství. Jednoho naučí postit se a snášet cvičení asketického života, jiného pohrdat tělesnými rozkošemi, jiného zas připravuje k mučednictví. V každém působí jinak, ale sám v sobě je stále stejný, jak je psáno: „To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce."[2]
Jeho příchod je mírný a tichý, šíří příjemnou vůni a jeho jho je velice lehké. Jeho příchod předem ohlašují zářivé paprsky světla a poznání. Přichází jako skutečný a upřímný ochránce: vždyť přichází zachraňovat, uzdravovat, poučovat, napomínat, posilovat, těšit a osvěcovat mysl; a to nejdříve u toho, kdo jej přijímá, a pak jeho prostřednictvím i u jiných.
Kdo byl dříve ve tmě a najednou spatří slunce, do jeho tělesného oka přichází světlo a on vidí, co předtím neviděl. Právě tak je to s tím, kdo byl uznán za hodna daru Ducha svatého: v duši má světlo a je povznesen nad své lidství a vidí něco, co neznal.
(Sv. Cyril Jeruzalémský, Katecheze, 16,11-12.16; PG 33,931-935.939-942. Převzato z Denní modlitby Církve a mírně upraveno s ohledem na řecký originál redakcí Revue Theofil.)
Katecheze
O dvojím příchodu Ježíše Krista
O těle a krvi Kristově
Basil Veliký: O Duchu svatém (De Spiritu Sancto)
Basil Veliký: "... a duch Boží se vznášel nad vodami"
Přechod od Starého Zákona k Novému je přechodem od těla k Duchu
Didymos Alexandrijský (Slepý): Duch svatý nás obnovuje křtem
Hilarius z Poitiers: Duch Svatý nás uvádí do veškeré pravdy
Simeon Nový Teolog: Křesťan je zrozen z Ducha Svatého
Jan Pavel II.: Duch Svatý je osobní láska Otce a Syna
Jan Maria Vianney: Nechejte se vést Duchem svatým
Dariusz Kowalczyk: Kenoze Ducha Svatého
Irenej z Lyonu: Seslání Ducha Svatého
Basil Veliký: Působení Ducha Svatého
Tomáš Akvinský: Duch Svatý je Bůh
Augustin: Okoušení sladkosti Boží
[1] J 4,14.
[2] 1Kor 12,11.
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.