Povýšena nad anděly

Nyní pečlivěji přihlédněme, zdali bychom nenašli pro Pannu vhodné místo v nejvyšším řádě.

Tento řád se nazývá serafové, protože pro svou obzvláštní blízkost ke Stvořiteli plane mocněji žhoucí láskou. Ale kdo může milovat větší láskou, než rodička miluje své dítě? Chceš vědět, jakou láskou matka milovala syna, jehož jako panna porodila? Používám zde slov sv. Jeronýma, jež napsal panně Demetriadě, čímž jasněji dokážu lásku této matky k synu. Jeroným tedy praví: „Jakou silou duše na něčem lpí, poznáme až tehdy, když to ztratíme, a bolest působí žádost zase mít milované." Tato slova si důkladně zapamatuj, když je slyšíš, rozjímej v mysli a jasně poznáš, jakým žárem lásky hořela k synu.

Neboť když ho jako dvanáctiletého ztratila v chrámě, naříkajíc a plačíc ho hledala po tři dny. „Synu," praví, „proč jsi nám tak učinil, já i tvůj otec jsme tě s bolestí hledali."[1] Jistě, když nad ztraceným tak naříkala, tou bolestí ukázala lásku, jíž ztraceného milovala. Ne jako ty, lenošný človíčku, jenž se unavíš hledáním Boha za jednu hodinu! Ona ale hledá bez přestání tři dny a tím vyjadřuje svou lásku a bolest. A i tehdy, když ho již nalezla, dále trpí jeho odloučenost, až ho sama vidí mezi dvěma lotry na dřevě kříže. Zde a z toho tedy moudře usuzuj na sílu a velikost lásky; když syn trpí, matka snáší pravá muka. On je přibit na kříž, její duch je křižován očekávaje poslední věci. Jemu krutý kat bolestnými ranami rozrývá kůži a tělo, její duše volí spíše popravu než tak krutou podívanou. On je proboden kopím, ona je neméně zraňována mečem Simeonovým.

Jistě, že miloval i Jan, jenž byl při tom a plakal. Milovala i Magdalena a naříkala, bědovaly i ženy s jeho známými a příbuznými zdaleka to pozorujíce. Ale nečteme, že by někdo z nich byl alespoň špičkou zasažen. Jediná ze všech je proklána Maria. Co jiného z toho všeho, moji bratři, usoudíme, než že v lásce a bolesti se nikdo nemůže přirovnat k matce?!

Kdo by tedy pochyboval o tom, že je povýšena nad serafy, než ten, kdo je neznalý Písem a toto neví.

Bezpochyby tedy přesahuje zásluhy andělů a lidí a nevýslovně se nyní raduje vyvýšena hned po Kristu nade všemi nebeskými kůry. Slušelo se vpravdě, nejmilejší bratři, slušelo se, aby se stalo tak, jak bylo řečeno, jestliže se jen uváží tajemství Písma. Nikdy by totiž Pán v Písmu nenařídil ctít rodiče, kdyby on sám, jenž dal zákon, u vlastní matky nebyl učiněn poslušným zákona a kdyby sám nevyplnil to, co poručil. Ctí tedy matku ten, jenž dal zákon o ctění rodičů. Ale kdyby ji nevyvýšil nad všechny tvory, jaká by to byla zvláštní úcta? Syn ji tedy povýšil nade vše a posadil ji v nebesích po své pravici.

Ale možná řekneš: když bydlí tak vysoko, nás hříšníky z takové hlubokosti neslyší. Takové myšlenky ať tě, prosím, ani nenapadnou! Neboj se její vznešenosti. Syn totiž svou služebnici nezbavil pokory, ačkoli ji ustanovil za královnu nebes a podřídil jí všechny tvory. Neboť zde milostivá vždy pamatuje na ty, co jsou jí pamětliví. Kdo tedy bude její ochranu hledat z celého srdce, není pochyby, že oč bude prosit, toho dosáhne. Tak totiž praví Bernard v kterési řeči: „Ať se ke tvým chválám nepřipojí jedině ten, který sám nezakusil, žes mu byla nápomocná v jeho potřebách, když tě věrně vzýval." Jakoby říkal: nikoho takového nelze nalézt.

[Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 6-7, 1948. Mírně jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.]

Související články: 

Jan Maria Vianney: Panna Maria, prostřednice 
Vyvýšena i se svým tělem do nebeských paláců 
Roberto Zavalloni: Učení sv. Antonína Paduánského o Marii 4/6  
Grzegorz Ryś: Páté tajemství růžence: Korunování Panny Marie  
Scott Hahn: "A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem"  
Lukáš Drexler: Sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu - mariánský mystik  
Luigi Melotti: Maria Nanebevzatá, obraz konečného naplnění Církve 
Étienne Gilson: Učení sv. Bonaventury o devateru andělských kůrů  
Józef Kudasiewicz: Marie Nanebevzatá nám ukazuje cestu i cíl   
Wincenty Granat: Tělesné nanebevzetí Panny Marie
Reginald Dacík: Svatý Bernard, Pěvec Matky Boží
Wincenty Granat: Boží mateřství Panny Marie 
Wincenty Granat: Svatost Boží Rodičky Marie 
Lukáš Drexler: Maria souznělá 

Poznámky:

[1] Srov. Lk 2,48.