Kristus bungee jumping

Letos o prázdninách jsem si splnil svůj velký sen podívat se do Litvy na Horu křížů - nádherné duchovní místo v krajině bez billboardů, kde má doprava daleko k zácpám. Toto návrší tisíců křížů bývá někdy nazýváno „litevskou Mekkou". Kříže se zde objevili poprvé ve 14. století. Prý zde byla pohřbena pobitá armáda rytířů. Další kříže se zde objevily po krvavém proticarském povstání, neboť Litva měla velmi bolestnou cestu k nezávislosti. V sovětských časech bylo stavění křížů trestným činem. Přesto sem lidé chodili uctívat zabité a deportované. Vrch byl proto opakovaně zpustošen buldozery, cesty k hoře byly zataraseny a hlídány Rudou armádou, kolem byl vytvořen příkop. Přesto se kříže objevovaly znovu. V roce 1990 už tvořilo Křížový vrch ohromujících 40 000 křížů stojících na rozloze 4600 m². Od té doby se jejich počet několikrát znásobil. V roce 1993 poctil toto místo svojí návštěvou papež Jan Pavel II. Přirovnal utrpení litevského národa zhmotněné ve vztyčených křížích ke  stigmatizaci sv. Františka z Assisi. Vždyť František, právě tak jako trpící Litevci, se svojí bolestí skutečně Kristu připodobnil. Na papežovu myšlenku se rozhodli zareagovat františkáni, kteří v bezprostřední blízkosti hory vystavěli svůj klášter. Do prstence křížů byl vsazen drahokam. Velké prosklené okno v presbytáři klášterní kaple směřuje směrem k Hoře křížů. Jestliže židovská synagoga sledovala svojí orientací východ (jeruzalémský chrám) a křesťanské kostely v témže směru spatřovali Krista jako vycházející slunce dějin, pak kříž je ekvivalentem této orientace. Je-li kříž významným způsobem v presbytáři přítomen, relativizuje se důležitost orientace kostela podle světových stran. Právě toto je v klášterní kapli velmi silně vyjádřeno.

A ještě jedno poselství jsem si odnesl: nadpisem následujících řádků je věta: „Náhoda je Boží pseudonym, když se Bůh nechce podepsat." Při procházení v podvečer již takřka opuštěné hory se mi podařilo vyfotografovat velmi zajímavý záběr. Nazval jsem jej „Kristus bungee jumping". Je to neúcta, žert nebo hluboká duchovní myšlenka? Nechávám prostor čtenáři a připojuji malou nápovědu: řečtí křesťanští mystikové hovoří o kenosis - "vydanosti Krista" (srov. Flp 2,6-8).

Fotografie z Hory křížů ve větším rozlišení  

Související články:

Jan Damašský: Drahocenné a úcty hodné dřevo Kříže   
Jan Damašský: Kristův Kříž převyšuje vše