Bible a moderní kritika

V dějinách církve jako „všeobecné svátosti spásy" (KKC 776), která v sobě zásadním způsobem pojí jak rozměr božský, tak také lidský, se konkrétním, viditelným způsobem projevuje právě její lidský aspekt. Často se tato lidská stránka projevovala negativním způsobem uvnitř i vně církve. V kritických obdobích církve se kromě jiného rozhodovalo o její identitě, o tom, kam a jakým způsobem bude dále směřovat.

O jednom z těchto období je monografie Tomáše Petráčka. Věnuje se v ní složité historické, teologické, ale také ekleziologické problematice (anti)modernismu, který představoval jeden z charakteristických rysů katolické církve od konce 19. až do poloviny 20. století.

Na pozadí mimořádně komplikovaného vývoje vztahu katolické církve k modernímu bádání v oblasti biblické exegeze v tomto období sledujeme různé osudy špičkových tří světových (Franz von Hummelauer, Alfred Loisy, Marie-Joseph Lagrange) a čtyř českých biblistů (Vincent Zapletal, Alois Musil, Jan Nepomuk Hejčl, Vojtěch Šanda).

Autor nás velmi zasvěceně provází tímto složitým, ale také pro mnohé bolestným obdobím katolické církve. Projevuje skutečně velmi hlubokou znalost nejen historického kontextu a osobních (biografických) osudů „hlavních hrdinů" díla, ale také teologických otázek a problémů. Ve všech těchto ohledech a částech díla je evidentní jeho mimořádná erudice, založená také na vynikající jazykové vybavenosti, nesporná orientace v dílčích aspektech pojednávaného komplexního tématu, přehled o dílčích problémech a znalost širokého spektra osobností, jejích osudů a díla. To vše také dosvědčuje rozsáhlý seznam použitých pramenů a další literatury čítající více než 500 položek! Především však jasné propojení všech uvedených aspektů do jednoho organického celku činí z Petráčkovy monografie mimořádně zajímavou, poučnou a také dobrodružnou četbu. Autorova snaha o komplexní pojetí a prezentaci závažného problému byla velmi zdařile realizována. Skutečně v práci vidíme, že se jedná o plod desetiletého studia daných otázek (s. 27).[1] Kniha je čtivá, srozumitelná, přehledná a nedivil bych se, kdyby se stala bestsellerem pro teology, církevní historiky,[2] biblisty a samozřejmě i pro širší (a nejen křesťanskou) čtenářskou obec.

„Zápas o Písmo" byl také „zápas[em] o charakter církve, o její další vývoj a směřování" (s. 309) a tento zápas nekončí. Pro křesťanské Písmo svaté podobně jako pro Krista (Boha a člověka zároveň) je charakteristický podstatný božský a podstatný lidský aspekt. Uchování obou těchto aspektů a objasňování jejich vzájemného vztahu v ekleziologickém kontextu[3] bylo, je a bude zdrojem jistého a doufejme i plodného napětí, které by v dialogu s požadavky moderního myšlení církev pod vedením Ducha Svatého měla využít ke svému i obecnému prospěchu.

Od téhož autora:

Bible
Kniha Zjevení
Zjevení Janovo
O marnotratném otci
Apoštol Pavel a Písmo
Bible a moderní kritika
Evangelium podle Jana 
Číst Bibli zase jako Bibli 
Úvod do Nového zákona
Desatero božích přikázání
Evangelium podle Matouše 
K bohatým v Jakubovom liste 
Benedikt XVI.: Verbum Domini
Vnitřní konflikt člověka z pohledu apoštola Pavla 
Bible a postmoderní představivost

Poznámky:

[1] K tomuto období jsou v češtině od téhož autora k dispozici dvě monografie: Petráček, T., M.-J. Lagrange. Bible a historická metoda, Krystal OP, Praha 2005; Id., Výklad Bible v době (anti-)modernistické krize: Život a dílo Vincenta Zapletala OP (1867-1938), Krystal OP, Praha 2006.

[2] Pro některé z nich může být vzorem poctivé práce na poli církevních dějin.

[3] „Přes lidskou slabost a chyby je církev natrvalo pravým místem k výkladu Bible v plném a pravdivém smyslu" (s. 316).