Dobré slovo je Bůh

 

  

Stromy ve mně

 

Všechno co mám 

Je touha jeřabiny u cest

Letět ve větru

A být pevně ukotvena v zemi

Všechno co mám

Je hluboká pravda třešně

Tajemství tiché

Skryté v sněžném zadumání

 

 

Báseň na listu javoru

 

Kdosi v dálkách času

Hledal a nalezl

A umlkl a ztratil

A jeho báseň

Mi plave řekou vstříc

Na jantarové dlani

Javorového listu

 

 

 

 

Podzimní stesk

 

Nejvíc bolí nevyřčená slova na podzim,

hledáš v kráse naději a ta se mění v dým.

Prázdná hnízda - stesk až ke dřeni.

Voda se zamyká, srdce ti kamení.

Sbohem, můj krásný plameni!

 

 

Doma

 

Nad poli vížka kostela

Vznáší se červená veselá

Pár břízek jsou to panny bdící

Rozeběhlo se k oranici

V slunci zní výskot dětí

A cestu najdeš popaměti

K domku kde vrátka dokořán

Jak náruč zvou tě Vítej nám!

 

 

 

 

Hojivá dlaň dětství

 

Už je mé dětství jenom mezi mnou a Bohem

V úzkostech zrání

V smutku chybování

Svatyně duše

Studánku si chrání

Zrcadlí nebe

V čase rozjímání

Zableskne ráj

Něžňoučké vání

Kolébka

Píseň

A přes brány času

Nesou se ozvěny předrahých hlasů

Věřím a doufám

Znovu a znovu

Že tahle studánka

Blíží nás Bohu

Že je to příslib vzkříšení těla

Hojivá dlaň na naše čela

 

 

Báseň motýl

 

Nosím po kapsách jarní drobečky

Znám nenápadné chvění motýlího vajíčka

Pak neohrabaná a trýznivě hladová housenka

Pomalu postupuje k velkému tichu

V studni němoty se šatí brokátem

Až kukla povolí

Vysouká se báseň motýl

A prosí za mým oknem

 

 

 

 

Cesta z města

 

Pamatuješ se ještě

Ach pamatuješ

Jak je něžná hrdlička

A jak volá úsvit?

Jak voní kvetoucí tráva

Před skosením?

Neptej se kam vede ta pěšina

A dej se jí vést

A uprostřed lipového chrámu

Najdeš sám sebe

A slova která v tobě zazdila šeď

Třpytivá voda tě naučí

Úsměvu nad sebou samým

 

 

Kam

 

Kam se ubírají naše dny

Do jakých zahrad či plání

Kam usedá bolest a strach

Kam odvlává touha

V co se proměňují šťastné a požehnané chvíle

/Snad v hojivé dlaně/

A kde to všechno zpátky naleznem

A kde podržíme

Řeka zná to tajemství odvěké a mlčí si je

Z časů do časů nese tytéž červánky mraky i listy

Zatímco my na břehu drobné postavičky plné tápání

Jako sýkorčí stopy spouštíme

Kotvy do věčnosti

 

 

 

 

Dobré slovo je Bůh

 

Dobré slovo je Bůh

Toužíme po něm od začátku do konce svých dní

Věříme v tiché ovanutí

Večer u postele

Chápavé a laskavé pobídnutí

K odvážnější zítřejší cestě

Zvedáme věčně zelenou snítku dobrého slova

Jako zástavu v boji

A všechna břemena minulá i budoucí

Se mění v odplouvající rmut

Takovou sílu má dobré slovo

Úhelný kámen života

 

Autor básní: Hana Rakusová.

Autor fotografií: Marek Bělský.

 

Více o autorce.

 

Související články:

Hana Rakusová: Šťastné Velikonoce 
Hana Rakusová: Jak rudé šípky hoří víra