O marnotratném otci

Karmelitánské nakladatelství vydalo v roce 2012 v edici Malá teologie útlou knížku od Angela Scarana O marnotratném otci, která se věnuje jednomu z nejkrásnějších příběhů Nového zákona z Lukášova evangelia (Lk 15,11-32). Tento příběh je znám spíše pod názvem „O marnotratném synu". Už samotný název tak naznačuje, že se zřejmě bude jednat o netradiční pohled na tento text.

To autor potvrzuje hned na první stránce, kde o některých obvyklých interpretacích tohoto podobenství mluví jako o „bludech", které hodlá v dalším vyvrátit.[1] Ačkoli toto slovo uvádí v uvozovkách, přece jen je to příliš přehnaná charakteristika. Každý z nich totiž má nějaké své opodstatnění, které odpovídá nějakému aspektu textu či kontextu; nehledě na to, že autor sám se se svým výkladem v některých případech alespoň s jedním z těchto „bludů" evidentně identifikuje. Za jeden z nich považuje např.: „Postava otce v podobenství symbolizuje Boha Otce" (s. 7). Tomu odpovídají slova na s. 12: „Postava otce v podobenství tedy nesymbolizuje na prvním místě Boha Otce, ale samého Ježíše Krista." S tím je však v rozporu skutečnost, že od prvních stránek výkladu autor na prvním místě pracuje s postavou Boha Otce! Stačí sledovat autorovy úvahy od s. 17, kde mluví o „útěku od Boha"[2].

V textu můžeme najít i několik dalších autorových nedůsledností. Například pohnutky návratu syna k otci interpretuje jako zištné, vedené jeho sebeláskou (např. s. 26-27 nebo 70), ale na s. 69 říká, že „pohnutky jeho vyznání jsou obojetné".

Můžeme také poukázat na to, že dva vrcholy podobenství jsou ve verších 24 a 32, a proto tím druhým vrcholem není rozhovor otce se starším synem (jak autor tvrdí na s. 13), to je druhá část podobenství, ale vrcholy jsou slova „tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen" (v. 24) a „tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen" (v. 32).

Z hlediska formálního vidíme jisté nedůslednosti např. v nesjednoceném způsobu citování pod čarou; někde totiž vypisuje kompletní bibliografické údaje, jindy pouze název, někde jen op. cit. atd. Dále pak některé tituly, které jsou uvedeny v poznámkách pod čárou, nejsou uvedeny v seznamu literatury (srov. pozn. 27, 38, 52), v němž také postrádáme některé specializované a zajímavé původní české studie.[3]

Všechny uvedené příklady některých „odborných" výhrad se však stávají irelevantními, jestliže knihu nebudeme číst jako striktně odborně biblistickou, ale především jako užitečnou pro osobní duchovní život věřících. V autorově přístupu se totiž prolíná výklad textu a jeho aplikace. Nezbytné stručné minimum výkladu je vlastně jen podkladem k rozvíjení dalších úvah, příkladů a aplikací. Tyto všechny jsou průběžně v celé knize založeny na znalostech a využívaní různých biblických textů a jejich hlubší reflexe. To kromě jiného ukazuje, že autor v sobě nezapře profesionálního biblistu. Čtenář zde nalezne nemálo impulsů k hlubšímu zamyšlení nad tímto biblickým textem, jeho postavami, nad svým postavením před Bohem a svými vztahy vůči blízkým lidem.

Od téhož autora: 

Bible
Kniha Zjevení
Zjevení Janovo
O marnotratném otci
Apoštol Pavel a Písmo
Bible a moderní kritika
Evangelium podle Jana 
Číst Bibli zase jako Bibli 
Úvod do Nového zákona
Desatero božích přikázání
Evangelium podle Matouše 
K bohatým v Jakubovom liste 
Benedikt XVI.: Verbum Domini
Vnitřní konflikt člověka z pohledu apoštola Pavla 

Poznámky:

[1] Srov. s. 7-8.

[2] Mluví také o „útěku od církve" (s. 18); to však odpovídá spíše matoušovské teologii křesťanského společenství Mt 18 než lukášovské teologii.

[3] Např. Mareček, P., „Společenství s Otcem. Výklad podobenství o marnotratném synu (Lk 15,11-32)", in: Studia Theologica, ročník VI, číslo 4 [18], zima 2004, s. 1-18; Mrázek, J., „Ztracený syn (Lk 15,11-32)", in: Id., Lukášovská podobenství, Jihlava: Mlýn, 2007, s. 81-89.