O pravém postu a čistotě

Seděl jsem na jakési hoře. Postil jsem se tam a děkoval Pánu za vše, co mi učinil. Tu si ke mně sedl Pastýř[1].

„Proč jsi sem přišel tak časně?" zeptal se.

„Protože tu konám zastavení[2]."

„Co znamená to zastavení?"

„Postím se, pane."

„A co je ten půst, jímž se postíte?"

„Postím se, jak je to mým zvykem."

„Neumíte se postit, aby to bylo milé Pánu," pravil. „Nevíte, co je půst, ani není postem tento váš neprospěšný půst."

„Proč to, pane, říkáš?"

„Pravím ti, že není postem, co vy za půst považujete. Ukážu ti, jaký půst je dokonalý a milý Pánu."

„Ano. Budu šťastný, poznám-li půst, který je milý Bohu."

„Slyš! Bůh nechce takovýto neužitečný půst. Postíš-li se totiž takto, nic nevykonáš pro spravedlnost. Posti se Bohu takto: Ve svém životě nečiň nic špatného, služ Pánu čistým srdcem. Dbej jeho přikázání, zachovávej jeho nařízení a nemysli na nic špatného. Věř v Boha. Budeš-li takto jednat, budeš-li se bát Boha, nebudeš-li dělat nic špatného, budeš žít Bohu. Učiníš-li toto, vykonáš velký a Bohu milý půst. ... Tento půst, totiž zachovávání přikázáních Pána, je velmi krásný. V budoucnu se tedy posti takto: Nemluv nic špatného, nemysli na nic špatného, své srdce očisti ode všech pošetilostí tohoto světa. Budeš‑li takto jednat, bude tvůj půst dokonalý."

[Hermův pastýř, III, V. podobenství, I,1-5; III,5-6. Přeložil ThDr. Josef Novák. Převzato z Třetí patristická čítanka, Praha 1985. Mírně upraveno redakcí Revue Theofi.] 

Související články:

List Diognetovi
Ludvík Granadský: Půst  
Ambrož Milánský: Eliáš a půst
Ladislav Pokorný: Postní doba
Athanasius Alexandrijský: Chvála postu 
Lev Veliký: Zbožné očištění postem a milosrdenstvím  
Didaché - Učení Pána, hlásané národům dvanácti apoštoly
Jan Maria Vianney: Půst, modlitbu a almužnu za každých okolností
Luboš Bližňák: Význam křesťanského půstu pro současného člověka 
Petr Chrysolog: Modlitba, půst a milosrdenství jsou základem zbožnosti  
Lukáš Drexler: Jsou křesťanští mystici breathariáni? 
Luboš Bližňák: Půst v Písmu svatém   
Klement Římský: Čiňme pokání!   
Antonín Paduánský: O postu 

Poznámky: 

[1] Jedná se o anděla pokání, který se zjevuje Hermovi v podobě pastýře a podle něhož je nazýván celý Hermův spis. Pozn. RTh.

[2] Zastavení - lat. statio - je výraz z vojenského života. V římském vojsku jím byly označovány stráže před vojenským táborem či větší pěší nebo jízdní oddíly hlídek. Křesťanům, kteří svou službu Bohu s oblibou přirovnávali ke službě vojenské, byl tento výraz obzvláště blízký. Při bohoslužbě nebo modlitbě stáli, a protáhla‑li se bohoslužba až do pozdních nočních hodin, připadali si věřící jako vojáci konající strážní službu. Hermas je tu prvním svědkem, že zastavením se ve starokřesťanské době označoval půst. Z Didaché (VIII.) víme, že postními dny byly středa a pátek.