sv. Antonín Paduánský, 5.4. 2013
Proč vzkříšený Ježíš ukázal apoštolům své rány v rukou, boku a nohou, osvětluje ve svém kázání sv. Antonín Paduánský (+1231). Česko-latinské znění.
Tudíž „Ježíš se postavil uprostřed učedníků a řekl jim: ‚Pokoj vám!‘ A když to řekl, ukázal jim ruce a bok."[1] Lukáš to řekl takto: „Vizte moje ruce a moje nohy, že jsem to skutečně já!" (Lk 24,39).
Mám za to, že Pán ukázal apoštolům ruce, bok a nohy ze čtyř důvodů:
Zaprvé, aby dokázal, že opravdu vstal z mrtvých, a aby rozptýlil veškerou naši pochybnost.
Zadruhé, aby si holubice, to jest Církev nebo věrná duše, mohla v oněch ranách jakoby v hlubokých trhlinách učinit hnízdo[2] a tak se mohla ukrýt před pohledem jestřába, jenž strojí úklady, jak by ji uchvátil.
Zatřetí, aby vtiskl do našich srdcí jako pečeť znamení svého umučení.
Začtvrté nám je ukázal, abychom s ním soucítili a abychom ho znovu nekřižovali hřeby hříchů.
Ukázal nám tedy ruce a bok řka: „Hle, ruce, které vás utvořily, jak jsou probodené hřeby! Hle, bok, z něhož jsem vás, věrní, má Církvi, zrodil[3], jako byla Eva stvořena z boku Adamova[4], kdy byl otevřen kopím[5], aby vám otevřel bránu ráje, uzavřenou cheruby a ohnivým mečem[6]." Moc krve, jež se řine z boku Kristova, zadržela anděla a otupila meč a voda uhasila oheň.
„Nechtějte mě tedy znovu křižovat a zneuctívat krev Smlouvy[7], ve které jste byli posvěceni, a tupit Ducha milosti.[8] Ó, člověče, budeš-li k těmto věcem náležitě pozorný a budeš-li jich poslušen, budeš mít v sobě samém pokoj."
A proto poté, co Pán ukázal své ruce a bok, ještě jednou řekl: „Pokoj vám! Jako mě poslal Otec[9] do utrpení, ačkoli mě miluje, jakoby v té samé lásce já posílám vás[10] do zlého, kam mě poslal Otec."
Stetit ergo Iesus in medio discipulorum, et dixit eis: Pax vobis. Et cum hoc dixisset ostendit eis manus et latus. Lucas sic dicit: Videte manus meas et pedes meos, quia ego ipse sum (Lc 24, 39). Dominus quattuor de causis, ut mihi videtur, manus, latus et pedes ostendit apostolis. Primo, ut se vere resurrexisse ostenderet et omnem dubietatem nobis auferret. Secundo, ut columba, idest Ecclesia vel fidelis anima, in illius plagis, quasi quibusdam foraminibus, nidificaret, et a facie accipitris, ipsam rapere machinantis, se absconderet. Tertio, ut suae Passionis signa insignia cordibuis nostris imprimeret. Quarto ostendit rogans, ut, ipsi compatientes, clavis peccatorum ne ipsum iterum crucifigamus. Ostendit ergo nobis manus et latus, dicens: Ecce manus quae vos plasmaverunt, quomodo clavis confixae fuerunt; ecce latus, ex quo vos fideles, Ecclesia mea, geniti estis, sicut Eva ex latere Adae procreata, lancea apertum fuit, ut vobis portam paradisi, Cherubim et gladio flammeo clausam, aperiret. Virtus sanguinis, a latere Christi profluentis, removit angelum et hebetavit gladium, et aqua extinxit ignem. Nolite ergo iterum me crucifigere et sanguinem Testamenti, in quo sanctificati estis, pollutum ducere, et spiritui gratiae contumeliam facere. Si haec bene attenderis et auscultaveris, o homo, pacem habebis cum te ipso. Et ideo postquam Dominus ostendit eis manus et latus, iterum dixit: Pax vobis. Sicut misit me Pater ad passiones, etsi amet, quasi ea caritate mitto vos ad mala, qua Pater me misit.
(Dominica in octava paschae, I,8) |
[Neděle velikonočního oktávu, I,8. Na základě latinského originálu (odkud je převzat i zde publikovaný latinský text) a s přihlédnutím k překladu slovenskému (in Antonín Paduánsky: Kázne, Serafín, Bratislava 2008) a anglickému (in The Sermons of saint Antony of Padua, překl. Paul Spilsbury) přeložil a poznámkami pod čarou doplnil Lukáš Drexler.]
"Pokoj vám!"
Maria - zářivá duha
Pán můj a Bůh můj
Život aktivní a kontemplativní
Učení sv. Antonína Paduánského o Marii 1/6
Jan Damašský: Stav Krista po zmrtvýchvstání
David z Augsburgu: Srdce Kristovo pramenem živoucí krve
Grzegorz Ryś: Proč jsou rány vzkříšeného Krista nezhojené?
Marie Celesta Crostarosa: Hledej potěšení v Kristových ranách
Cyril Alexandrijský: "Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás"
Hildegarda z Bingenu: O tom, že pět ran Kristových zahlazuje lidské hříchy
L. Drexler: Tajemství Kristova probodeného boku a Srdce ve středověké benediktinské tradici
Reginald Garrigou-Lagrange: Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování
Mechtilda Magdeburská: Jak za dnů bolestí zjevuje Kristus své rány
Lukáš Drexler: Úcta k Srdci Ježíšovu 2/2 - Teologické základy úcty
Marie Celesta Crostarosa: V Srdci Slova jsou ukryty všechny dary
Hilda C. Graef: Svatá Gertruda Veliká, mystik Božského Srdce
Brigita Švédská: Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista
Markéta Marie Alacoque: První zjevení Nejsvětějšího Srdce
Absconditus: Bůh nemůže mlčet, neboť je odvěké Slovo
Lukáš Drexler: Úcta k Srdci Ježíšovu 1/2 - Dějiny úcty
Richard Špaček: O bohopoctě vtěleného Krista
Juliana z Norwiche: Ježíš, naše pravá Matka
Kateřina Sienská: Tajemství mého Srdce
Augustin: Jedině od Boha je naše spása
Veronika Giuliani: O ranách Pána Ježíše
Bonaventura: O Božském Srdci Páně
Bonaventura: Zdroj života je v Tobě
Augustin: Totožnost Kristova těla
Charles de Foucauld: Velikonoce
Lukáš Drexler: Rány Kristovy
Dobrotivý Pelikáne
Kdo jsi, Bože?
[1] J 20,19-20.
[2] Srov. Pís 2,14.
[3] J 19,34, Ef 5,25-26.
[4] Gen 2,21-22.
[5] J 19,34.
[6] Gen 3,24.
[7] Srov. Mt 26,28, Mk 14,24.
[8] Srov. Žid 10,29.
[9] J 20,21.
[10] Srov. Tamtéž.
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.