Kniha Zjevení

Již pátým svazkem pokračuje Karmelitánské nakladatelství ve vydávání překladů komentářové řady Sacra Pagina. Kniha Zjeveni od Wilfrida J. Harringtona rozšiřuje řadu odborných studií ke knize Zjevení dostupných v češtině (nebo ve slovenštině).[1]

Protože tento komentář vyšel tři roky po Mrázkově komentáři[2], nabízí se zcela spontánně alespoň stručné srovnání. Základní rozdíl vidíme hned na začátku ve formulování jejich přístupu k interpretaci knihy Zjevení. Harrington totiž explicitně nepracuje se snovou logikou, která je pro Mrázka zásadní, fenomén „nepředstavitelných" obrazů Apokalypsy připisuje spíš jisté surrealistické představivosti (srov. s. 21). Jeho hermeneutickým klíčem k pochopení poslední knihy Nového zákona je číst ji jako produkt těch křesťanských skupin, které zastávaly radikálně kritický postoj vůči většinové římské společnosti. Ta totiž svým způsobem života ohrožovala jejich víru a identitu. Postoj menšiny je nekompromisně odmítavý vůči všemu římskému, a proto očekává „ostrou reakci ‚ďábelské‘ říše" (s. 26), pokud v něm bude setrvávat. Myšlenka radikálního averzivního postoje k Římu je velmi zajímavá a vysvětluje ne malé množství obrazů, formulací a dalších věcí ve Zjevení.

„Janova tvořivá literární svoboda je jedním z hlavních výkladových klíčů ke knize Zjevení" (s. 21). Tuto skutečnost Harrington často připomíná tím, že poukazuje na autorovo kreativní křesťanské zacházení se starozákonními a apokryfními zdroji. Bohatě přitom odkazuje na možné paralely autora Zjevení v uvedené literatuře a také na výraznou a bohatou novozákonní intertextualitu.

Harrington je při identifikovaní symbolů, čísel a osob konkrétnější a jednoznačnější, dalo by se říct až „direktivnější" než Mrázek, a proto pro čtenáře nevytváří tak velký prostor pro vlastní představivost. Dovolím si také tvrdit, že při vypořádávání se s literárními, teologickými, historickými a podobnými problémy je Mrázek poctivější a důslednější. Příkladem může být např. identifikace „synagogy satanovy" (Zj 1,9), v níž Harrington vidí jasně etnické Židy, zatímco Mrázek uvažuje o třech možnostech a přiklání se k identifikaci této synagogy jako jisté části Židů odlišné od pravých Židů.[3] Podobně je tomu i na mnoha jiných místech. Pokud si mohu dovolit ryze osobní zhodnocení, tak z Mrázkova komentáře jsem měl celkově lepší dojem, zdá se mi „šťavnatější". Harrington uspokojí, ale nenadchne.

Za nejdůležitější považuji skutečnost, že oběma komentářům je společný zásadně optimistický pohled na celkovou perspektivu knihy Zjevení, u Harringtona formulovanou následovně: „V tomto komentáři zastáváme názor, že Janův přístup je opravdu optimistický. Tento optimismus je založen na hluboce křesťanském přijetí závažnosti toho, co Bůh vykonal skrze Ježíše. Přestože Janovy apokalyptické obrazy a jazyk naznačují tvrdost Božího soudu nad hříšníky, dominantní výjev zabitého Beránka připomíná, že Boží soud byl vysloven na kříži. Jan věděl, že člověku budou Boží skutky vždy připadat paradoxní" (s. 22).

Od téhož autora:

Bible
Kniha Zjevení
Zjevení Janovo
O marnotratném otci
Apoštol Pavel a Písmo
Bible a moderní kritika
Evangelium podle Jana 
Číst Bibli zase jako Bibli 
Úvod do Nového zákona
Desatero božích přikázání
Evangelium podle Matouše 
K bohatým v Jakubovom liste 
Benedikt XVI.: Verbum Domini
Vnitřní konflikt člověka z pohledu apoštola Pavla 

Související články: 

Dominik Opatrný: Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 1 - Úvod 
Scott Hahn: "A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem"  
Ludvík Granadský: Rozjímání o nebeské blaženosti 2/2  

Poznámky:

[1] Např. Giesen, H., Kniha Zjevení apoštola Jana, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1999; Otter, J., Dopisy andělům - Odměny vítězům. Biblické studie ke knize Zjevení Jana, kapitoly 1-3 ekumenického překladu, Kalich, Praha 1993; Rejchrt, L., Apokalypsa, aneb Zpěv o naději, Kalich, Praha 2006; Scheuch, R., Průvodce Apokalypsou, Česká katolická Charita, Praha 1989; Farkaš, P., Symbolika čísel a farieb v Zjavení apoštola Jána, Univerzita Komenského, Bratislava 2003.

[2] Mrázek, J., Zjevení Janovo, Český ekumenický komentář k Novému zákonu 21, Centrum biblických studií a Česká biblická společnost, Praha 2009, 262 s., ISBN 978-80-85810-99-8.

[3] Mrázek, J., Zjevení Janovo, s. 42-43.