Pramen spásy a pravého života

Prosím tě, abys myslel na našeho Pána Ježíše Krista, že je to tvá pravá hlava a ty jeden z jeho údů. On je pro tebe to, co pro údy hlava. Všechno, co je jeho, je tvé: duch, srdce, tělo, duše a všechny mohutnosti. Máš je všechny užívat, jako by byly tvé vlastní, abys ho svou službou chválil, miloval a oslavoval. Ty zase jsi pro něho totéž co úd pro hlavu, a proto si mocně přeje používat všechny tvé mohutnosti, jako by byly jeho, ke službě a oslavě Otce.

Ale on je nejenom tvůj. Chce být také v tobě, chce v tobě žít a vládnout, jako žije a vládne hlava ve svých údech. Chce, aby všechno, co je v něm, žilo a vládlo v tobě: jeho duch ve tvém duchu, jeho srdce ve tvém srdci, všechny jeho duševní mohutnosti ve tvých duševních mohutnostech tak, aby se v tobě naplnila slova: „Ať vaše tělo působí Bohu čest, aby i Ježíšův život byl patrný na vás."[1] A nejenom patříš Božímu Synu, ale máš být v něm, jako jsou údy v hlavě. Všechno, co je v tobě, má být zapojeno do něho a máš od něho přijímat život a nechat se od něho řídit. Nebudeš mít žádný jiný pravý život nežli v něm, neboť on je jediný zdroj pravého života. Mimo něj najdeš pouze smrt a zánik. On ať je jediným východiskem všech tvých hnutí a činů a všech tvých životních sil. Z něho a pro něho máš žít, abys naplnil slova: „Žádný z nás přece nežije sám sobě, ani neumírá sám sobě. Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať jsme tedy živi nebo mrtví, patříme Pánu. Vždyť právě proto Kristus umřel a vstal k životu, aby se stal Pánem nad živými i nad mrtvými."[2] Posléze jsi se samotným Ježíšem jedno, tak jako jsou údy jedno s hlavou. Proto s ním máš mít jednoho ducha, jednu duši, jeden život, jednu vůli, jeden úmysl, jedno srdce. A on sám má být tvým duchem, srdcem, láskou, životem, tvým vším. Tyto velké věci mají u věřícího křesťana původ ve křtu a rostou a upevňují se biřmováním a správným uplatňováním ostatních milostí, které mu uděluje Bůh a které v nejvyšší míře zdokonaluje eucharistie.

[Z traktátu sv. Jana Eudese O podivuhodném Srdci Ježíšově, I,5, in Opera omnia, VI,107.113-115. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a mírně upraven a doplněn poznámkami redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Kristovo tajemství v nás a v Církvi  

Související články: 

Augustin: Jsme Jeho tělem
Jan Merell: Mystické tělo Kristovo
Kateřina Sienská: Tajemství mého Srdce
Richard Špaček: O bohopoctě vtěleného Krista
Absconditus: Bůh nemůže mlčet, neboť je odvěké Slovo
Bohumil Spáčil: Pravoslavný teolog o Božském Srdci Páně 
Markéta Marie Alacoque: První zjevení Nejsvětějšího Srdce
Markéta Marie Alacoque: Z dopisů sv. Markéty M. Alacoque
Hilda C. Graef: Svatá Gertruda Veliká, mystik Božského Srdce 
Reginald Garrigou-Lagrange: Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování 
L. Drexler: Tajemství Kristova probodeného boku a Srdce ve středověké benediktinské tradici  
Marie Celesta Crostarosa: V Srdci Slova jsou ukryty všechny dary 
David z Augsburgu: Srdce Kristovo pramenem živoucí krve  
Lukáš Drexler: Jsou křesťanští mystici breathariáni? 
Juliana z Norwiche: Ježíš, naše pravá Matka  
Zrozeni Bohem v bolesti Kříže 

Poznámky: 

[1] 1Kor 6,20 + Řím 4,10-11?

[2] Řím 14,7-9.