Čiňme pokání!

Pozorně se zadívejme na Kristovu krev a snažme se pochopit, jak je drahá Bohu Otci. Byla prolita pro naši spásu a celému světu přinesla milost pokání.

Projděme všechna pokolení a poznáme pak, že v každém pokolení Pán dopřál místa obrácení těm, kteří se k němu chtěli vrátit. Noe hlásal pokání, kdo jej uposlechli, byli zachráněni. Jonáš ohlásil Ninivským záhubu. Oni se obrátili a dosáhli smíru. Prosili Boha a byli zachráněni, třebaže již Bohu nepatřili.

Služebníci Boží milosti, plni Ducha svatého, mluvili o pokání. „Jakože jsem živ, praví Hospodin, nechci smrti hříšníka, spíše pokání."[1] A přidal dobrou radu: „Obrať se, dome izraelský, od své nepravosti a řekni synům svého lidu: Kdyby byly vaše hříchy od země až k nebi, kdyby byly ohnivější než červec a černější než hrubý šat ze srsti a kdybyste se obrátili ke mně celým srdcem a řekli: ‚Otče!‘, budu vám naslouchat jako svému lidu."[2]

Chce tedy všechny své milované přivést k pokání, tak stanovil svou všemohoucí vůlí.

Proto se podrobme jeho velkolepé a vznešené vůli. Jako prosebníci o jeho smilování a dobrotivost padněme na kolena a prosme o slitování. Zanechme napřed hříšného hněvu a smrtonosné závisti.

Bratři, buďme tedy pokornými! Odložme všechnu pýchu, nadutost, závist a hněv. Učiňme tak, jak je psáno: „Ať se nehonosí moudrý svou moudrostí, ani silný svou silou, ani bohatý svým bohatstvím. Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu, vyhledávaje ho a jednajíc podle práva a spravedlnosti,"[3] říká totiž Duch svatý. Obzvláště pamatujme na slova Pána Ježíše, která pronesl, když učil laskavosti a velkodušnosti.

Řekl totiž toto: „Buďte milosrdní, abyste došli milosrdenství, odpouštějte, aby vám bylo odpuštěno. Jak jednáte, tak bude jednáno s vámi. Jak dáváte, tak bude dáno vám, jak soudíte, tak budete souzeni. Jak jste vlídní, tak budou vlídní i k vám, jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno."[4]

S tímto příkazem a s těmito nařízeními se vydejme pokorně na cestu a řiďme se svatými slovy. Duch svatý totiž praví: „Na koho pohlédnu, ne-li na pokorného a chvějící ho se před mými slovy?"[5]

Když jsme se stali účastnými tak četných, velkých a slavných činů, běžme k cíli, jímž je mír a jenž nám byl od samého začátku vytýčen. Neztraťme z očí Otce a Stvořitele celého světa a važme si jeho velkolepých a nadmíru bohatých darů a dobrodiní pokoje.

[List sv. Klementa Korinťanům, VII,4-VIII,3; VIII,5-IX,1; XIII,1-4; XIX,2; ed. Funk I,71-73,77-78.87. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a mírně upraven a doplněn poznámkami pod čarou redakcí Revue Theofil.]

Související články:

List Diognetovi
Ignác Polykarpovi 
Ignác Antiochijský: Lst Efezanům 
Ignác Antiochijský: List Římanům 
Hermas: O pravém postu a čistotě 
Ignác Antiochijský: List Tralleským 
Ignác Antiochijský: List Filadelfským
Ignác Antiochijský: List Magnesijským 
Ignác ANtiochijský: List Smyrnenským 
Didaché - Učení Pána, hlásané národům dvanácti apoštoly
Lev Veliký: Půst těla je bez účinku, nezřekne-li se duše zlého 
Veronika Giuliani: Výzva hříšníkům

Poznámky:

[1] Ez 33,11.

[2] Ez 18,30; 33,12; Ž 103,11; Iz 1,18; Jer 3,19.

[3] Jer 9,22-23 (srov. 1Kor 1,31; 2Kor 10,17).

[4] Srov. Lk 6,36-38; Mt 6,12-15; 7,1-2.12.

[5] Iz 66,2.