Před Boží Velebností není nic skryto

Když jsem se jednou modlila, bylo mi ve chvilce zjeveno, jak se všechno vidí v Bohu a jak Bůh obsahuje všechno v sobě. Neviděla jsem sice nic určitého, ale byla to docela jasná představa. Nedovedu to popsat, vtisklo se to však určitě do mé duše a je to jedna z velikých milostí, jež mi Pán udělil, a to jedna z těch, pro něž jsem se styděla a červenala nejvíc, vzpomínajíc na své hříchy. Mám za to, kdyby se bylo zalíbilo Pánu, abych to spatřila jindy, a kdyby to viděli ti, kdo ho urážejí, že by neměli odvahu a drzost dále ho urážet. Jak jsem řekla, zdálo se mi, že jsem neviděla nic, ač to nemohu tvrdit; avšak něco jsem asi viděla, když mohu zjevení vysvětlit příměrem. Vidíme však tak něžně a jemně, že to rozum asi nevnímá; anebo možná nerozumím viděním, jež se nezdají viděními představovými. V některých viděních asi něco můžeme vidět, poněvadž však mohutnosti jsou ve vytržení, nemohou si později představit, jak jim to Pán zjevil a jak jim to dal požívat. Řekněme, že Božství je jako velmi jasný démant, mnohem větší než celý svět, nebo jako zrcadlo, jak jsem řekla v předešlém vidění o duši, jenže tak vznešeným způsobem, že to nedovedu ani vylíčit, a že všechno, co konáme, je vidět v tomto démantu, poněvadž je takový, že v sobě obsahuje všechno a že není nic, co by leželo mimo jeho velikost. Divila jsem se, že spatřuji tu, v jasném démantu, v takové chvilce tolik všeho, ale pocítím vždy též nejhlubší lítost, kdykoli na to vzpomenu, vidouc, jak ošklivé věci se jevily v jeho čistém jasu, jako na příklad mé hříchy. A vskutku, kdykoli na to vzpomenu, nevím, jak to snesu. Proto jsem se tehdy styděla, takže jsem ani nevěděla, kam bych se ukryla. Ó kdybych o tom mohla poučit ty, kdo páchají nejnestydatější a nejošklivější hříchy, aby se upamatovali, že nejsou skryty a že Bůh je jimi opravdu tak urážen, poněvadž se dějí před Boží Velebností a poněvadž se před ní chováme tak neuctivě! Poznala jsem, jak právem zasluhujeme peklo pouze za jedinou smrtelnou vinu, neboť nejsme ani s to pochopit, jak je to hrozné, páchat smrtelný hřích před takovou Velebností, a jak jí odporují takové hříchy; z toho lépe poznáváme Boží milosrdenství, když nás trpí, přesto, že to všechno víme. Uvažovala jsem, že když něco takového vyděsí duši už teď, co teprve se stane v soudný den, kdy se nám zjeví jasně Boží Velebnost a spatříme, jak jsme ji uráželi? Ó můj Bože, v jaké jsem setrvávala zaslepenosti! Často už jsem se děsila toho, co jsem napsala, a divte se, důstojný pane, pouze tomu, že ještě žiji, vidím-li něco takového a uvažuji-li o sobě. Buď na věky požehnán Ten, jenž mne trpěl tak dlouho!

[Sv. Terezie od Ježíše, Život, XL,9-11. Český překlad Rudolfa Linharta převzat z knihy Život svaté Terezie z Ježíše, Brno 1911, a mírně jazykově upraven redakcí Revue Theofil.]

Od téže autorky:

Pokora znamená chodit v pravdě
Chci pro tebe, co jsem chtěl pro sebe 
Než tě spatříme tváří v Tvář  
Žiji a přece nejsem živa   
Výkřiky za bloudící 
Ty jsi Král!
Sonet

Související články:

Jan od Kříže: Duchovní píseň
Lukáš Drexler: Svatí Karmelu
Terezie z Avily - učitelka modlitby 1
Terezie od Ježíše: Výkřiky za bloudící 
Jan od Kříže: Jak dobře znám já zdroj 
Lukáš Drexler: 365 dní s mystiky Karmelu
Jaroslav Ovečka: Duchovní píseň sv. Jana od Kříže 1 
Terezie z Lisieux: Dopisy duchovnímu bratru-misionáři 1
Marie Magdaleny de‘Pazzi: Překážky Duchu svatému v nás 
Antonio Maria Sicari: Mariánský rozměr tereziánského Karmelu
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Hymny, jež zpívala ve vytrženích (1/3)
Terezie z Lisieux: Sebeodevzdání v zápalnou oběť milosrdné Lásce Boží
Marie od Ukřižovaného Ježíše: U nohou Mariiných jsem nalezla život!
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Pravá zbožnost k Duchu svatému 
Alžběta Dřímalová, Lukáš Drexler: Dopisy Markétě - Úvod
Lukáš Drexler: Velká Terezie a Malá Arabka (recenze)
Terezie od Ježíše: Pokora znamená chodit v pravdě
Henry Hane: O stvořeném a nestvořeném duchu
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Moc Panny Marie
Basil Veliký: Je ďábel příčinou našeho hříchu?
Alžběta od Trojice: Dopisy Markétě 1
Alžběta od Trojice: Můj Bože, Trojice
Henry Hane: Jak přicházíme k Bohu  
Matka Tereza: O hříchu