Okružní list přátelům Kříže 1

Úvod

Sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu přišel ve druhé polovině července roku 1714 do Rennes, hlavního města Bretaně, aby tam konal misie pro lid. Ale tamní faráři, nasáklí jansenismem, mu uzavřeli všechny kostely. Svatý misionář ale kvůli tomu neklesl na mysli. Zvyklý na všech svých cestách potkávat kříže, uvítal i tento kříž s klidem a s radostí, a odsouzen tím k mlčení, přece konal misie: pro sebe. Odebral se do samoty a konal sám pro sebe desítidenní duchovní cvičení, při nichž mu hlavním předmětem rozjímání bylo tajemství kříže. Aby však poté přesto ukojil žádost těch, kteří se toužili občerstvit a posilnit slovem spásy, jehož se jim mělo dostat při svatých misiích, napsal sv. Grignion posledního dne svých exercicií tento plamenný, duchaplný oběžník a dal jej potom vytisknout.

Svatý Pavel mluví o nepřátelích kříže Kristova, jejichž koncem je zahynutí.

Máme na vybranou: buď být přáteli kříže - nebo nepřáteli kříže.

Při svatém biřmování přijal každý křesťan nezrušitelný znak jakožto bojovník Kristův, tudíž přítel kříže.

Jen v tomto znamení je vítězství.

Vroucí a jímavý „oběžník" apoštola kříže a mariánské úcty je výtečnou příručkou pro každého, kdo chce být věrný Ježíši Kristu a bojovat o rozšíření jeho království.

List přátelům Kříže byl též učebnicí Terezii Neumannové z Konnersreuthu[1].

Okružní list přátelům Kříže

Dnes, v poslední den svých duchovních cvičení, setřásám se sebe kouzlo vnitřní samoty, abych vrhl několik lehkých šípů v podobě kříže na tento papír a proklál jimi vaše dobrá srdce. Kéž by mi Bůh dopřál, abych k jejich zostření mohl použít krve svých žil místo inkoustu svých per! Leč běda! Kdyby přece byla nutná, má krev je k tomu příliš hříšná. Nechť tedy Duch živého Boha je takřka životem, silou a obsahem tohoto listu; jeho milost nechť je inkoustem mého písma, božský Kříž mým perem a vaše srdce mým papírem.

I. Úkol přátel Kříže

Přátelé Kříže, jste shromážděni jako stateční vojíni Ukřižovaného, abyste bojovali proti světu, ne utíkajíce z něho, jako řeholní osoby, z bázně před porážkou, nýbrž jako silní a udatní bojovníci na bojišti, ani o píď neustupujíce ani prchajíce. Zmužilost! Bojujte udatně! Spojte se v silný svaz duší a srdcí, svaz nekonečně silnější a strašnější pro svět a peklo, než je vojenská pohotovost říše pevně sjednocené vnějším nepřátelům státu! Ďáblové se spojují, aby vás zahubili: spojte se i vy, abyste je rozdrtili! Lakomci se seskupují, aby se domohli zlata a stříbra: znásobte i vy svou práci, abyste získali poklady věčnosti, jež jsou ukryty v Kříži! Prostopášníci světa se scházejí, aby se pobavili; vy se spojte, abyste trpěli! Nazýváte se přáteli Kříže! Jak vznešené je toto jméno! Přiznávám se, že jsem jím unesen a oslněn. Toto jméno je jasnější než slunce, vznešenější než nebesa, slavnější a velkolepější než nejnádhernější tituly císařů a králů; je to veliké jméno Ježíše Krista, pravého Boha a pravého člověka zároveň; je to jedině správné a neobojetné jméno křesťana.

Avšak jsem-li jeho leskem unesen, cítím se nicméně jeho obsahem ustrašen. Jaké neodbytné a těžké povinnosti jsou obsaženy v tomto jméně a vyjádřeny ve slovech Ducha Svatého: „genus electum, regale sacerdotium, gens sancta, populus acquisitionis" - „pokolení vyvolené, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý"[2]. Ano, přítel Kříže je člověk omilostněný, vyvolený z desetitisíců těch, kteří se nechávají vést svými smysly a pouhým rozumem, neboť je povznesen nad rozum a obrněn proti smyslům skrze život ve světle čisté víry a horoucí lásky ke Kříži. Přítel Kříže je všemocný král a hrdina, který vítězí nad Satanem, světem a tělem v jejich třech žádostivostech: svou láskou k potupám sráží k zemi pýchu Satanovu, svou láskou k chudobě přemáhá lakotu světa a svou láskou k utrpení umrtvuje smyslnost těla. Přítel Kříže je člověk svatý, oproštěný ode všeho viditelného, jehož srdce je povzneseno nade vše pomíjející a vrtkavé a jehož vlast je v nebesích, jenž se zde na světě chová jako cizinec a poutník, a na zemi, jíž své srdce nevěnuje, jen levým okem lhostejně pohlíží a po ní s opovržením šlape. Přítel Kříže je vzácná kořist Vykupitele, jenž na hoře Kalvárii byl spolu se svou Matkou ukřižován: je Benjamin, syn bolesti, zrozený v jeho bolestiplném srdci, vyšlý z jeho probodeného boku a rudý jeho krví. Pro svůj krvavý původ dýchá jen kříž, jen krev, jen smrt pro svět, tělo a hřích, aby zde na zemi byl s Ježíšem Kristem zcela skryt v Bohu. Dokonalý přítel Kříže je konečně opravdový kristonoš a druhý Kristus, takže vpravdě s apoštolem může říci: „Vivo, iam non ego, vivit vero in me Christus" - ,,Žiji, nikoli již já, ale žije ve mně Kristus"[3].

(pokračování)

[Český překlad vč. úvodu a ilustrace je převzat z náboženského věstníku Vinice Páně, roč. IX, Praha 1938, a jazykově upraven redakcí Revue Theofil.]

Okružní list přátelům Kříže 2 
Okružní list přátelům Kříže 3 
Okružní list přátelům Kříže 4 

Více o sv. Ludvíku Maria Grignionovi z Montfortu

Od téhož autora:

Pojednání o pravé zbožnosti k Nejsvětější Panně  
Skrze Marii k Ježíši a skrze Ježíše k Bohu Otci 

Související články:

Silvestr Maria Braito: Kristus Král  
Vladimír Losskij: Velikost Kristova kříže  
Jan Damašský: Kristův Kříž převyšuje vše  
Anděla z Foligna: Být zcela přetvořen v Krista  
Reginald Garrigou-Lagrange: Ve škole Panny Marie  
Jan Damašský: Drahocenné a úcty hodné dřevo Kříže  
Hans Urs von Balthasar: Ježíšova smrt je interpretem jeho života  
Lukáš Drexler: Sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu - mariánský mystik
Lev Veliký: Kristův Kříž - zdroj veškerého požehnání a příčina všech milostí  
Cyril Alexandrijský: Skrze kříž se Kristus stal Králem nad světem  
Lactantius: Dřevo pomazané krví beránka je symbolem Kříže 
Tomáš Kempenský: O malém počtu milovníků Ježíšova kříže
Wincenty Myszor: Symbolika kříže podle sv. Ireneje z Lyonu 
František Saleský: Hora Kalvárie je pravou univerzitou lásky 
Tomáš Kempenský: O rozjímání nad Kristovým utrpením 
Terezie od Ježíše: Chci pro tebe, co jsem chtěl pro sebe
Efrém Syrský: Kristův kříž, záchrana lidského pokolení 
Růžena z Limy: Kříž - jediné pravé schodiště do ráje
Tomáš Kempenský: O královské cestě svatého kříže
Markéta Marie Alacoque: Chtěla jsem jen a jen kříž
Theodor Studita: Vzácný a životodárný Kristův kříž
Kateřina Sienská: List bratru Tomášovi della Fonte 
Tomáš Špidlík: Tajemství kříže z hlediska teologie 
Ondřej Krétský: Kříž je slávou i povýšením Krista
Angelus Silesius: Duše si přeje zemřít s Ježíšem  
Jan Zlatoústý: Kříž je světlem celého světa  
Elisabeth Leseur: Per Crucem ad Lucem
Kateřina Sienská: Nepřátelé Kříže
  Jindřich Suso: Před ukřižováním
Silvestr Braito: Kříž nad vodou
Jacopone da Todi: Kříž Páně
Silvestr Braito: Cesta kříže
Chvála Kříže

Poznámky:

[1] Terezie Neumannová (1898-1962) - německá stigmatizovaná katolická mystička a františkánská terciářka, která mystickým způsobem spolu s Kristem pravidelně prožívala jeho pašije vč. tělesných útrap. Několik desítek let rovněž nepožila nic jiného než eucharistii. Roku 2005 byl otevřen proces její beatifikace. Pozn. RTh.

[2] 1Pt 2,9.

[3] Gal 2,20.