Sociální nauka církve VII. - Dokumenty II. vatikánského koncilu

Sociální témata v dokumentech II. vatikánského koncilu

Z dokumentů II. vatikánského koncilu se zmíníme jen o dvou nejdůležitějších dokumentech, které se zabývají sociální otázkou. Prvním je pastorální konstituce o církvi v dnešním světě Gaudium et spes (GS) a druhým je deklarace o náboženské svobodě Dignitatis humanae (DH).

GS pojednává o složité situaci dnešního světa a člověka a nabízí konkrétní řešení ve světle evangelia.

Postavení člověka v dnešním světě je poznamenáno rychlými změnami životních, společenských a kulturních podmínek, které dávají určité výhody, ale také závažné nejistoty. Přes vzájemnou propojenost a všestranný rozvoj světa například v oblasti ekonomické, vědecko-technické, informační nebo politické, stále existují velké problémy, které přinášejí mnohá bezpráví a nebezpečí, včetně války. Tyto poměry ovlivňují člověka v oblasti psychologické, mravní a náboženské v pozitivním i negativním smyslu a často vyvolávají zmatek v zavedených pořádcích. Všechny tyto vlivy narušují rovnováhu člověka i společnosti ve všech oblastech života.

Člověk je stvořen k Božímu obrazu, Ježíš Kristus nás přišel spasit v lidském těle a z toho plyne jeho neporušitelná důstojnost. Člověk je jednotou duše a těla, touží po Bohu, je obdařen svědomím a rozumem, je svobodný, je stvořen jako vztahová bytost. Člověk se podílí na Božím plánu spásy. Je však také postižen hříchem, který narušuje jeho jednotu s Bohem, kterou může obnovovat jen s velkým úsilím a za pomoci Boží milosti.

Lidská osoba potřebuje společnost a společnost potřebuje každého člověka, aby byl umožněn pokrok lidstva, a k tomu je potřeba rozvoj obecného dobra. Je nutné dodržovat úctu ke každé lidské osobě, mít na vědomí zásadu rovnosti všech lidí a potřebu sociální spravedlnosti. Člověk má svá práva a povinnosti, stejně tak společnost a obojí je nutné respektovat ve vzájemné rovnováze.

GS dále v duchu sociální nauky církve podrobněji rozebírá otázky manželství a rodiny, správného rozvoje kultury, stánky hospodářsko-společenského života, politického a veřejného života, mezinárodní společenství, otázku míru a války, úkol církve a křesťanů ve světě.[1]

Dokument DH rozebírá právo člověka na náboženskou svobodu. Nejvyšším naplněním člověka je Bůh, který jej zve k vzájemnému sdílení. Aby člověk mohl hledat v pravdě smysl svého života a žít podle pravdy, nesmí mu být bráněno v náboženské svobodě. Katolická církev říká jasně: „V zájmu vytvoření a upevnění pokojných vztahů a svornosti v lidstvu je proto žádoucí, aby byla všude na zemi právní ochranou zajištěna náboženská svoboda a aby byly zachovávány vrcholné lidské povinnosti a práva týkající se svobodného života ve společnosti."[2]

Související články

Sociální nauka církve I. - Kompendium sociální nauky

Sociální nauka církve II. - Kompendium sociální nauky

Sociální nauka církve III. - Kompendium sociální nauky

Sociální nauka církve IV. - Sociální encyklika Rerum novarum

Sociální nauka církve V. - Sociální encyklika Quadragesimo anno

Sociální nauka církve VI. - Sociální encykliky Jana XXIII.

Sociální nauka církve VII. - Dokumenty II. vatikánského koncilu

Sociální nauka církve VIII. - Sociální encykliky Pavla VI.

Sociální nauka církve IX. - Sociální encykliky Jana Pavla II.

Sociální nauka církve X. - Sociální encykliky Benedikta XVI.

Sociální nauka církve XI. - Sociální encyklika Laudato si

Poznámky:

[1] Srov. Gaudium et spes. In: Dokumenty II. vatikánského koncilu. Str. 183 - 265. Čl. 1 - 93.

[2] Dignitatis humanae. In: Dokumenty II. vatikánského koncilu. Str. 573 - 574. Čl. 15.