Požár za požár

Jednoho dne, když byl [Benedikt] sám, se přiblížil Pokušitel. Malý černý pták, obecně zvaný kos, poletoval kolem jeho hlavy, dorážel na jeho tvář s takovou dotěrností, že by ho byl svatý muž mohl chytit do ruky, kdyby byl chtěl. Učinil však znamení kříže a pták odlétl. Jakmile zmizel, přepadlo ho silné tělesné pokušení jako ještě nikdy před tím. Zlý duch mu představil před oči duše jednu ženu, kterou kdysi viděl. Její vnady vzbudily v duši Božího služebníka takový oheň, že tento plamen touhy téměř nemohl ve svém srdci uhasit a již pomýšlel na to, že opustí pustinu.

Avšak náhle ho zasáhla milost Boží. Vzpamatoval se, shodil ze sebe oděv a vrhl se nahý do křoví a kopřiv, které tu viděl kolem. Vstal, až když měl rány po celém těle. Avšak tělesnými ranami uzdravil ránu ve svém srdci. Změnil žádost v bolest, vzal na sebe žár vnějšího ohně a uhasil tak nedovolený oheň, který se vzmáhal v jeho nitru. Přemohl tak hřích tím, že jeden požár zaměnil jiným požárem.

[Sv. Řehoř Veliký: Dialogy. Český překlad převzat z knihy Svatý Benedikt, Praha 1992.]

Od téhož autora:

Zdali je po smrti očistcový oheň  
Církev vystupuje jako jitřenka  
Jaký užitek máme z nanebevstoupení Kristova  
Ten, který je věčný, se ukázal v čase   
Výklad jmen hlavních andělů  

Související články:

Nicolaus von Strassburg: K čemu je užitečné pokušení
Basil Veliký: Je ďábel příčinou našeho hříchu?
Mechtilda Magdeburská: Hřešit je ďábelské
Leszek Czyż: O pokušení