Ježíš, zahradník mé duše

„Často se mi zjevil Pán Ježíš jako malý zahradník, jenž se neustále zabýval pěstěním mé duše, která se jevila jako malý stromeček. Když jej malým rýčem obryl, přinesl z blízké nádherné studny v drahocenné nádobě vodu, ale dříve než ji vylil na stromeček, umyl v ní ruce. Ach, jaký div se tu stal! Z jeho přesvatých ran v rukou vyteklo do vody tolik krve, že voda již nebyla jasná a průhledná, ale červená jako krev. Pak vzal nádobu, ponořil ji do vody a s velikou láskou zaléval stromeček, ale ne jak to dělávají lidé, nýbrž ze své tříboké nádoby polil nejen listy, ale i plody stromečku, přičemž voda kapala na kořeny. A jakoby to ještě bylo málo, vystoupil na nedaleký pahorek a prohlížel si s velikým zájmem stromeček, který byl nyní potřísněn jeho drahocennou krví. Pak vznesl ruce k nebi a tu začalo proudit z ran tolik světla, že lesk se obrážel na stromečku. Síla světla pronikla také kořeny. Stromeček rostl a spojil se se světlem, které ho mocně přitahovalo."

[Převzato z knihy Antonín Pagini: Ctihodná služebnice Boží Alžběta Canori Mora. Vzor křesťanské manželky a matky, Praha 1929. Mírně jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.]

Více o bl. Alžbětě Canori Mora  

Související články:

Jan Maria Vianney: Jak krásná je duše!