Theodulphus, 13.3. 2008
Hymnus od středověkého autora Theodulpha (750-821), který se dodnes zpívá při průvodu na Květnou neděli.
Theodulphus (750-821), původem ze Španělska, byl opatem benediktinského kláštera a orleánským biskupem, jenž usiloval o obnovu kléru ve své diecézi. Měl blízký vztah s Karlem Velikým a byl označován jako Pindar[1] jeho dvora. Theodulphus byl básníkem a jedním z nejpřednějších teologů francké říše. Je autorem několika homilií a teologických traktátů (např. traktátu De Spiritu Sancto - „O Duchu svatém", v němž obhajoval západní pojetí ve sporu o Filioque), avšak jeho nejvýznamnějšími díly jsou latinské básně, z nichž nejznámější je hymnus Gloria, laus et honor, jehož první verše jsou dodnes součástí zpěvů při průvodu na Květnou neděli. Hymnus vznikl r. 810.
Pověst o vzniku tohoto hymnu říká, že Theodulphus jej složil ve vězení, do něhož byl roku 818 uvržen synem a následovníkem Karla Velkého Ludvíkem Dobrým kvůli Theodulphově účasti na vzpouře proti Ludvíkovi. Údajně ve chvíli, kdy šel Ludvík v průvodu Květné neděle pod okny vězení, v němž byl Theodulphus uvězněný, Theodulphus z okna vězení zpíval tento hymnus a opět si naklonil krále tak, že král Theodulpha následně propustil z vězení. Ve skutečnosti však Theodulphus ve vězení zemřel, dokonce v něm byl pravděpodobně otráven.
Gloria, laus et honor, tibi sit, Rex Christe Redemptor: Cui puerile decus prompsit Hosanna pium.
Israel es tu Rex, Davidis et inclita proles: Nomine qui in Domini, Rex benedicte, venis.
Coetus in excelsis te laudat caelicus omnis, Et mortalis homo, et cuncta creata simul.
Plebs Hebraea tibi cum palmis obvia venit: Cum prece, voto, hymnis, adsumus ecce tibi.
Hi tibi passuro solvebant munia laudis: Nos tibi regnanti pangimus ecce melos.
Hi placuere tibi, placeat devotio nostra: Rex bone, Rex clemens, cui bona cuncta placent.
Gloria, laus et honor, tibi sit, Rex Christe Redemptor: Cui puerile decus prompsit Hosanna pium. |
Chvála a sláva bud Tobě, Kriste, zachránce, králi, jemuž z dětských úst zbožné Hosanna zní!
Králem jsi Izraele, Davida potomkem slavným, ve jménu Páně jenž nám požehnat přicházíš sám.
Bez ustání tě na výši nebeské zástupy chválí, člověk smrtelný též s veškerým tvorstvem Tvým.
Národ hebrejský v ústrety s palmami vycházel Tobě, s chválou a sliby však my, ejhle, jdeme ti vstříc.
Před tvým utrpením oni ti vzdávali chválu, nám však jsi vládce a král, jemuž náš chvalozpěv zní.
V nich jsi měl zalíbení, nuž přijmi i modlitby tyto, králi dobrý ty náš, dobro jenž rád máš a ctíš!
Chvála a sláva bud Tobě, Kriste, zachránce, králi, jemuž z dětských úst zbožné Hosanna zní! |
(Hymnus přeložil O. F. Babler a je převzat s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 3, 1940.)
Egerie: Putování Egerie (Itinerarium Egeriae)
[1] Pindaros (522-442 př. n. l.) byl jeden z nejvýznamnějších řeckých lyriků.
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.