Církev je dílo Nejsvětější Krve

Církev je dílem Nejsvětější Krve. Nejsvětější Krev ji vytvořila, očišťovala, vybavovala a přizpůsobovala, šířila a zachovávala ji v její slávě. Církev získala svět duší Nejsvětější Krví z cizího vlastnictví, vyprostila jej z nespravedlivého držení, vykoupila z otroctví, dobyla zpět na nepřátelích. Spása jednotlivých duší závisí na Církvi. Proto je vybudování Církve jedno z největších děl předrahé Krve. Obrácení národů, dějiny nauky, církevní sněmy, stále dál pronikající zakládání biskupství, vliv církevního práva na právo občanské, svoboda Svatého stolce, papežská vláda v minulých dobách, konkordáty dnešních dnů, synovská podřízenost katolických vlád - to vše pozměňuje tvářnost duchovního světa. Každá z těchto věcí je rozlehlou studnou slávy Boží, nesmírnou žní duší, bohatým pramenem lidského štěstí, pomocí proti tisícerému zlu. Především čest, svoboda a moc Svatého stolce jsou dílem Nejsvětější Krve. Církev je tělem Kristovým; a nikde se rysy našeho nejdražšího Pána, jeho krása, jeho moc přesvědčit jiné, jeho podivuhodná směs blaha a hoře neodrážejí tak věrně jako v hlavě jeho Církve. To je důvodem, proč radostnost světců stoupá nebo opadává se střídavými osudy Svatého stolce. To je také důvodem, proč se nejneznámějších mystiků hluboce dotýkají osudy vzdáleného Říma, jako studny vysychají a zase se naplňují ve skryté sympatii se zemětřesením na nějakém odlehlém kusu světa.

[Frederick William Faber: The Precious Blood, 102-103. Český překlad Bedřicha Vaška převzat z knihy F. W. Faber: Vyšší život, Brno 1948, a mírně jazykově upraven redakcí Revue Theofil.]

Více o Fredericku Williamu Faberovi

Od téhož autora:

Církev  
Těm, kdo se bojí, že láska k Panně Marii uškodí zájmům Pána Ježíše

Související články:

O Církvi a věčnosti
Cyprián: O jednotě Církve
Augustin: Jsme Jeho tělem
Izák ze Stelly: Maria a Církev 
Frederick William Faber: Církev
Emilian Soukup: Církev Kristova
Jan Zlatoústý: Moc Kristovy krve 
Jan Merell: Mystické tělo Kristovo 
Cyprián: Prvenství je dáno Petrovi
Pavel VI.: Jediný poklad jediné Církve 
Petr Kanisius: Koho lze nazvat křesťanem?  
Tomáš Akvinský: Kristus je Hlavou Těla Církve  
Juan de Torquemada: Církev je studnicí vod živých  
Henri de Lubac: Kdo vidí Církev, vidí skutečně Krista  
Louis Bouyer: Konečným cílem Vtělení je Kristus celý   
Ludvík Granadský: Rozjímání o nebeské blaženosti 2/2  
Hildegarda z Bingenu: Církev Kristova - panenská Matka křesťanů 
Jak svatí v nebi mohou vyslýchat tolik proseb o přímluvu zároveň? 
Kateřina Sienská: Paní Nelle, někdejší ženě Mikuláše Buoncontiho z Pisy 
Wacław Hryniewicz: Církev je svátostí Kristovy přítomnosti, navzdory našim hříchům  
Hildegarda z Bingenu: O tom, že pět ran Kristových zahlazuje lidské hříchy  
Lukáš Drexler: Zvěstování Panně Marii - počátek "nového stvoření" 
Cyprián: Nemůže mít Boha za Otce, kdo nemá Církev za matku  
Hugo Rahner: Milujeme Církev, protože milujeme Krista  
Izák ze Stelly: Kristus nechce nic odpustit bez Církve  
Petr Lombardský: Jaké věci je manželství svátostí  
Jan Eudes: Kristovo tajemství v nás a v Církvi  
Řehoř Veliký: Církev vystupuje jako jitřenka