Věřím v Tebe, Maria, Matko mého Boha a Matko má!

Věřím, ó Maria, že jsi Matkou všech lidí a že jsi je všechny přijala za svá dítka v osobě Jana podle přání Ježíšova...

Věřím, že jsi naším životem a nazvu Tě se svatým Augustinem jedinou nadějí hříšníků po Bohu.

Věřím, že jsi oživujícím dechem křesťanstva a jeho pomocnicí, zvláště ve smrti. Skrze Tebe dostáváme onen neocenitelný dar svatého setrvání až do konce. Budu-li kráčet ve Tvých šlépějích, nevybočím nikdy ze správné cesty; budeš-li Ty za mne orodovat, vždycky budu schopen polepšení; zůstávaje s Tebou neklesnu; budeš-li mne chránit, nemám se čeho bát; budu-li Tě následovat, neunavím se, a budeš-li mi milostiva, dospěji až k Tobě.

Věřím, jak jsi naznačila svaté Gertrudě, že bereš do ochrany všechny, kteří se k Tobě utíkají a že andělé rádi chrání Tvé oddané služebníky před útoky pekla. Předem vycházíš vstříc těm, kteří Tě hledají, ba dokonce jim spěcháš na pomoc, aniž bys o to byla poprošena.

Věřím, jak jsi řekla svaté Brigitě, že zlí duchové prchají, když zaslechnou vyslovit Tvé jméno.

Vyznávám se svatým Jeronýmem, se svatým Epifaniem, se svatým Antonínem a ještě s jinými, že Tvé jméno má svůj původ v nebi a že Ti bylo dáno na příkaz Boží. Se svatým Antonínem Paduánským shledávám ve Tvém jméně tutéž sladkost, již svatý Bernard nalézal ve jméně Ježíš: je libozvukem našemu sluchu, plástem medu našim ústům, kouzlem našemu srdci.

Věřím, že po jméně Ježíš není žádné jméno tak plné milosti, naděje a líbeznosti; doznávám s Tvým služebníkem svatým Bonaventurou, že není možné vyslovit Tvé jméno, aniž by z toho člověk neměl nějaký užitek. Věřím tomu, co jsi řekla svaté Brigitě, že totiž není na světě duše tak vzdálené od lásky Boží, aby vzývavši Tvé jméno neviděla, jak zlý duch daleko od ní prchá.

Věřím, že Tvoje přímluva je morálně nutná pro naši spásu; že všechny milosti, které nám Bůh uděluje, procházejí Tvýma rukama; že všechna milosrdenství, jež byla lidstvu prokázána, byla dopřána Tvým prostřednictvím a že nikdo nemůže přijít do nebe leč skrze Tebe, poněvadž jsi jeho branou.

Věřím, že spolupracuješ na našem vykoupení a že jen ti budou pohlceni bouřlivým mořem tohoto světa, kteří nebudou přijat na Tvůj koráb. Naše spása je v Tvých rukou a proto ten, kdo prosí o milosti, aniž se utíká k Tobě, se podobá někomu, kdo by chtěl létat bez křídel.

Věřím, že jediný Tvůj vzdech má větší cenu než prosby všech světců dohromady a že se marně kdo utíká ke světcům, jestliže se Ty nepřimluvíš. Když Ty prosíš, všichni světci spojují své prosby s Tvými.

Věřím, že jsi orodovnicí tak obětavou, že se neodmítáš ujmout případů nejžalostnějších. Pokládám Tě za zprostředkovatelku míru mezi Bohem a hříšníky a věřím, že Bůh Tě stvořil jako velmi příjemné vnadidlo, na něž by chytal lidi, zvláště hříšníky, a přitahoval je k sobě. Nespouštíš Svého slitovného oka z našich běd a stále nám pomáháš.

Věřím, že ti, kteří se o Tebe opřou, vůbec nezhřeší a že ti, kteří Tebe ctí, obdrží život věčný. Ty jsi nebeskou kormidelnicí a zavezeš do věčného přístavu své oddané služebníky, které přijímáš na loďku Své ochrany, jak jsi to prohlásila svaté Magdaleně deʼPazzi. Rovněž řeknu se svatým Bernardem, že zbožná úcta k Tobě je velmi jistým znamením věčné spásy; a dodám s abbém Guériem, že ten, kdo má opravdovou úctu k Tobě, tak bezpečně kráčí do nebe, jako by již tam byl.

Věřím, že důstojnost Matky Boží je nekonečná ve svém druhu a že je nemožné pouhému tvoru vystoupit výše než Ty; Bůh sám, praví svatý Bernard, by nemohl vytvořit dokonalejší bytost.

Věřím, že Bůh Tě obohatil v nejvyšším stupni všemi milostmi a všemi vznešenými a zvláštními dary, jež udělil všem tvorům dohromady. Věřím, že Tvá krása, jak to Pán zjevil svaté Brigitě, převyšuje krásu všech lidí a všech andělů.

Věřím, že jsi byla pannou před porodem, při porodu i po porodu. Věřím se svatým Albertem Velikým, že jsi byla první - aniž by Ti to byl kdo poradil a aniž jsi kdy nalezla nějaký příklad -, která jsi obětovala Bohu své panenství a tak jsi mu darovala všechny panny, které tě napodobily. Věřím, že jsi jejich korouhví; věřím, že skrze Tebe zůstal Tvůj přečistý snoubenec svatý Josef panicem a že jsi byla odhodlána spíše se zříci i důstojnosti Matky Boží než ztratit panenství. Věřím, jak bylo zjeveno svaté Mechtildě, že ačkoliv jsi byla zahrnuta tolika milostmi, nicméně jsi byla tak pokorná, že jsi sobě nedávala před nikým přednost. Mám rovněž za jisté, jak jsi to řekla svaté Alžbětě, benediktince, že jsi se pokládala za nejnižší z tvorů a za nehodnu Boží milosti.

Věřím, ó má Matko, podle zjevení, které jsi o tom učinila svaté Brigitě, že jsi si zasloužila božské mateřství tím, poněvadž jsi se domnívala a vyznávala, že nejsi ničím a že nemáš nic ze sebe.

Věřím, že plamen, jímž jsi byla zachvácena pro Boha, byl tak mocný, že všechen žár serafínů, srovnán s tímto ohněm, se podobal chladnému vánku.

Věřím, že Ty jediná jsi naprosto dokonale splnila přikázání: „Diliges Dominum" - „Budeš milovat Pána"[1]. Věřím, že od prvního okamžiku Tvého bytí byla Tvá láska k Bohu větší než láska všech lidí a všech andělů a že blažení serafíni mohli sestoupit do Tvého srdce, aby se tam učili, jak milovat Boha.

Věřím, že Tvá láska k bližnímu byla tak veliká, že nikdy nebude bytosti, která by mohla tolik milovat. Věřím, že kdyby se spojila láska, již mají všechny matky ke svým dítkám, všichni snoubenci ke svým snoubenkám, všichni svatí k těm, kteří je uctívají, že by se tato láska vůbec nevyrovnala té, již chováš k jediné duši; a věřím, že láska všech matek k jejich dítkám je jenom stínem té lásky, jíž miluješ jednoho z nás.

Věřím, jak praví svatý Bonaventura, že soucit, který jsi měla s nešťastnými, když jsi pobývala na zemi, je nyní, kdy kraluješ na nebi, o tolik větší co do velikosti, jako slunce je větší než měsíc co do velikosti a jasu. Ba dokonce jako jen slunečním světlem jsou osvětlována tělesa, tak jen skrze Tebe jsme účastni Božího milosrdenství; rovněž věřím se svatým Bonaventurou, že Tě urážejí nejen ti, kteří hřeší proti Tobě, nýbrž i ti, kteří se k Tobě vůbec neutíkají.

Věřím se svatým Hilariem, že Tvoji oddaní služebníci nemohou nikdy zahynout, ať byli dříve jakkoli velkými hříšníky. Věřím se svatým Bonaventurou, že kdo Tě vůbec nectí, zemře ve svém hříchu; a že ten, kdo Tě vůbec za svého života nevzývá, nepřijde do Království nebeského. Věřím se svatým Efrémem, že zbožná úcta k Tobě je průvodním listem spásy: charta libertatis.

[Český překlad převzat z „náboženského věstníku" Vinice Páně, roč. VII. (1936), a mírně upraven redakcí Revue Theofil.]

Související články:

Epifanius ze Salaminy: Chvalozpěv o Panně Marii, Bohorodičce 
Bonaventura: Te, Matrem Dei, laudamus (Tebe, Matko Boží, chválíme)  
Lukáš Drexler: "Skrze ni, s ní a v ní" neboli o duchovním mateřství Panny Marie  
Ludvík Maria Grignion z Montfortu: Pojednání o pravé zbožnosti k Nejsvětější Panně  
Arnold Bostius: Panna Maria je matkou a ochránkyní všech, obzvláště pak synů Karmelu  
Marcin Jan Janecki: Sjednocení s Bohem skrze sjednocení s Marií podle Marie Petyt  
Lukáš Drexler: Sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu - mariánský mystik 
Jan Evangelista Urban: Největší dar od nejsvětější Panny - Tělo Kristovo  
Mikuláš Ďurkáň: Hlas otců církve o Panně Marii prostřednici
André-Marie Meynard: Uctívání Svaté Panny a dokonalost
Beda Ctihodný: Blahoslavené lůno, které tebe nosilo...  
Bernard Przybylski: Matka Boží a Nejsvětější Trojice  
Gabriel od sv. Marie Magdaleny: Maria Prostřednice
Reginald Dacík: Svatý Bernard, Pěvec Matky Boží
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Moc Panny Marie 
Jan Maria Vianney: Panna Maria, prostřednice 
Emilián Soukup: Maria - Matka božské milosti 
Jan van Ruysbroeck: Myšlenky o Panně Marii 
Adrienne von Speyr: Maria, Služebnice Pána 
Efrém Syrský: Píseň o Nejsvětější Panně
Lukáš Drexler: Odevzdat se Marii 
Vidět Marii znamená vidět Ježíše 

Poznámky:

[1] Dt 6,5 dle Vulgaty; srov. Mk 12,30 a par. Pozn. RTh.