Ta malá hostie

Existuje modlitba, kterou můžeme vykonat v jeho blízkosti projevené ve mši nebo v Nejsvětější svátosti a která je s to vynahradit veškerá zanedbání, jež vidíme kolem sebe.

Rozprávějte často s Pannou Marií a ona Vám dá, že budete stále lépe chápat hloubku tajemství mše.

Postními „exerciciemi" se neznepokojujte. To nejhlavnější je samozřejmě mše svatá a Ježíš, který nás zahrnuje do své požehnané modlitby a který pročišťuje veškerou ubohost našich srdcí. Proste ho úpěnlivě o to, aby jeho krev skanula jako déšť na všech pět světadílů. A tehdy srdce nabude velikosti přiměřené velikosti církve, velikosti světa.

Ptáte se mě na podmínky, za jakých můžete jít ke svatému přijímání; je jen jedna: víra, že když přijmete Ježíše, dotknete se ho, jako ta hříšnice u svatého Lukáše, které řekl, že jí bude mnoho hříchů odpuštěno, protože mnoho milovala. Máme k němu jít jako žebrák a prosit ho o světlo, pokoj srdce, spásu světa a samozřejmě těch, které máme rádi. Ale máme za ním jít především jako dítě a vědět, že jeho láska předčí vše, co si zde na zemi dovedeme představit.

Musíme velmi mnoho milovat Ježíše. Ta malá hostie, kterou při mši přijímáme, obsahuje odpovědi na vše i veškerou lásku.

On Vás miluje, těmi zkouškami, které přicházejí zvenčí, prohlubuje Vaše srdce a prohlubuje je ještě víc tím, že toužíte, aby do Vašeho života vstoupila radostná zvěst. A pak tu jsou ty chvíle, kdy on k nám přichází v oběti mše svaté, která nás spojuje s jeho zkrvaveným křížem, a ve svatém přijímání, kde je už ve slávě, ale kde se nás nadále dotýká ranami svých stigmat.

Chvíle, kdy k nám ve svatém přijímání přichází, je jakoby „tělesná věčnost", kdy si nás tiskne k srdci a ke svému milostiplnému utrpení, aby našim ubohým duším dal spoluúčast na díle vykoupení.

Pokud jde o eucharistii, snad Vám pomůže, budete-li říkat toto (může to být i ve chvílích, kdy při modlitbě pociťujete vyprahlost): „Pane Bože, přijmu tě, ne však pro sebe, já tu nejsem nic, ale pro všechny, kdo po tobě ve světě prahnou, aniž o tom třeba vědí." A pak si stoupneme stranou a pomodlíme se Otče nás, aby Bůh vzbudil u jiných lásku k sobě a způsobil to, co my způsobit nedokážeme. Neboť v té chvíli by Vám Ježíš mohl říci: „Mohl bych tvou duši zaplavit paprskem své lásky. Dovolíš mi však, abych ten paprsek seslal jiným, kteří bloudí ve světě?" A tohle možná způsobí, že budete toužit i po takovém svatém přijímání, při němž pociťujeme největší vyprahlost.

V temnotě pokory, kam dle Božího přání máme vejít, se můžeme setkat s jeho žhoucí láskou.

A jak niterně se můžeme setkat s jeho něhou, jež ho má k tomu, aby se nám daroval v eucharistii! Pokaždé je to cosi jako objetí, v němž si nás tiskne ke svému ukřižovanému a současně oslavenému srdci.

Budete si muset najít nějakou chvíli, kdy půjdete někam do prázdného kostela a předstoupíte před Ježíše v eucharistii. On je mezi námi. On ví vše. A v něm a v jeho mlčení je nekonečný mír. A tehdy ten mír postupně vejde do Vašeho srdce. Budete trpět nadále, ale z Vašeho utrpení se vytratí jed. Budete cítit, že jste osvobozená.

Jestliže jsme pochopili, co dnes pro církev znamená skutečná Ježíšova přítomnost, stačí to, abychom spolu se Simeonem řekli: „Nunc dimittis ... quia viderunt oculi mei ..."[1]

[Český překlad Dagmar a Františka X. Halasových převzat s laskavým souhlasem Karmelitánského nakladatelství z knihy Charles Journet: Jako ohnivý šíp, Kostelní Vydří 2011.]

Související články:

Jan van Ruysbroeck: Myšlenky o Eucharistii  
Germanus od sv. Stanislava: Zvláštní úcta sv. Gemmy Galgani k Nejsvětější svátosti  
Jan Evangelista Urban: Jediná Boha hodná oběť: Kristus na Kříži, Kristus v eucharistii  
Johannes Marienwerder - Dorota z Montau: Čím více kdo miluje Pána, tím více po něm prahne  
Hilarius z Poitiers: Jako Syn žije z Otce, tak my žijeme ze Syna skrze jeho tělo 
Fulgentius z Ruspe: Jsme vpravdě tím, co tajemně slavíme při oběti 
Hilarin Felder: Sv. František z Assisi a Eucharistie (1/2) 
Hilarin Felder: Sv. František z Assisi a Eucharistie (2/2)
Tomáš Akvinský: Drahocenná a obdivuhodná hostina 
Karel Boromejský: Eucharistie přepodobňuje v Boha 
Lukáš Drexler: Jsou křesťanští mystici breathariáni? 
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Jako přirozené světlo 
Petr Julián Eymard: Nejsvětější Svátost je všechno
Elias Vella: Mše uzdravuje a osvobozuje od Zlého  
Ambrož Milánský: Kříž Kristův nám navrací ráj 
Henri J. M. Nouwen: Ježíšova konkrétní láska 
Irenej z Lyonu: Eucharistie, záruka vzkříšení 
Cyril Jeruzalémský: O těle a krvi Kristově
Lukáš Drexler: Našel jsem svůj domov
Ambrož Milánský: Svatá Eucharistie 
René Laurentin: Nejzazší dar Lásky 
Jan Maria Vianney: Svaté přijímání
Eucharistie - dar ukřižované Lásky 
Jan Tauler: My jíme našeho Boha 
Elias Vella: Já v tobě a ty ve mně 
Justin: To čiňte na mou památku 
Ambrož Milánský: O Tajemstvích 
 Sv. Augustin o eucharistii

Poznámky:

[1] Lk 2,29-30: „Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji, neboť moje oči uviděly tvou spásu."